Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „na přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů korun) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině. Von der Leyenová to oznámila v prohlášení pro média.
Američtí demokraté ostře odsoudili rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině a vyzývají k jeho zrušení. Trump tímto krokem svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi otevřel dveře k většímu násilí na Ukrajině, varovala Jeanne Shaheenová, vysoce postavená demokratka v zahraničním výboru Senátu. Demokratický kongresman Brendan Boyle prezidentovo rozhodnutí označil za bezohledné, neobhajitelné a přímo ohrožující americkou národní bezpečnost, uvádí média.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu. Elysejský palác na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
Tchaj-wan se v době sílícího čínského vojenského tlaku chystá nakoupit od Spojených států zbraně v hodnotě miliard dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje, podle nichž si tchajwanští činitelé chtějí nákupem naklonit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa se od prezidentova lednového nástupu do funkce kriticky vyjadřuje k čínským vojenským aktivitám a dává najevo podporu Tchaj-wanu.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
V uplynulém týdnu panovala na trzích smíšená nálada. Na jedné straně přetrvávají obavy z vyšší inflace v americké ekonomice, kdy nedávná data – zejména index spotřebitelských cen (CPI) – vyzněla negativně. Na druhé straně investory povzbudila skutečnost, že obchodní válka mezi USA a Čínou se zatím naplno nerozhořela a objevují se náznaky možných diplomatických rozhovorů o Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem 6100 bodů.
Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
