Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé unii.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Domácnosti v EU předloni dávaly na bydlení 25 procent výdajů, v Česku ještě o něco více. Hůř jsou na tom jen ve Finsku, Irsku, Dánsku a na Slovensku. Přes 31 procent z celkových výdajů slovenských domácností pohltí náklady na bydlení. Vyplývá to z dat Eurostatu.
Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v říjnu klesla na šest procent, což je o desetinu bodu méně než v září. Nejmenší zastoupení lidí bez práce bylo i nadále v České republice, kde nezaměstnanost klesla na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Nejvyšší je naopak ve Španělsku.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,4 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 4,3 procenta.
Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, uvedl to Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
