Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
I když česká ekonomika v posledních letech rozhodně neohromuje svým výkonem a jako jediná se ještě nevrátila (a letos ani nejspíš nevrátí) na předcovidovou úroveň, nezaměstnanost má stále nejnižší v rámci celé EU. Navzdory slabému ekonomickému růstu, propouštění v průmyslu, a dokonce i s rekordní přítomností cizinců na pracovním trhu.
Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci stagnovala, a vedla si tak hůře, než se čekalo. V další zpřesněné zprávě to na základě sezonně přepočtených dat oznámil statistický úřad Eurostat. Dosud uváděl, že hrubý domácí produkt (HDP) evropské sedmadvacítky se mezičtvrtletně o 0,1 procenta zvýšil. Růst české ekonomiky činil 0,2 procenta.
Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny v prosinci meziročně stouply o 7,6 procenta. Uvádí to statistiky Eurostatu. Na první pohled nelichotivý výsledek, který je ovlivněn započtením energetického úsporného tarifu na konci roku 2021, nemá podle ekonomů smysl přeceňovat. „To, jak jsme si inflaci administrativně vylepšili před rokem, se nám prostě jen v důsledku nízkého srovnávacího základu loni vrátilo," komentuje čerstvou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů stagnovala, uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů stagnovala. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Je to horší výsledek než v rychlém odhadu z konce minulého měsíce, v němž úřad ještě hovořil o mírném růstu.
Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Potvrzují to i dnes zveřejněná data Eurostatu. Z nich dále vyplývá, že Češi se můžou těšit z nejvýraznějšího tempa zlevňování v celé EU.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více
Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield 🛰 na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Starshieldu je vojenská verze sítě Starlink společnosti Space X miliardáře Elona Muska. Musk ve středu upozornil, že systém vlastní a provozuje americká armáda a on sám že o omezení jeho činnosti nerozhoduje.