Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů stagnovala. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Je to horší výsledek než v rychlém odhadu z konce minulého měsíce, v němž úřad ještě hovořil o mírném růstu.
Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Potvrzují to i dnes zveřejněná data Eurostatu. Z nich dále vyplývá, že Češi se můžou těšit z nejvýraznějšího tempa zlevňování v celé EU.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.
V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat. Jejich pracovní perspektivy jsou mizerné, místo nádeničiny proto volí pohodlí mamahotelu. A stát platí, nutno dodat, že svojí vinou.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá největší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Počet firemních bankrotů v Evropské unii v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 8,4 procenta a dostal se na nejvyšší úroveň od roku 2015, kam sahají srovnatelné údaje. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat v tiskové zprávě. Mezičtvrtletní nárůst počtu firemních bankrotů zaznamenal již pošesté za sebou. Údaje za Českou republiku jeho podrobnější statistická zpráva nezahrnuje.
Česká republika v IT bezpečnosti mírně zaostává za ostatními evropskými zeměmi. V přepočtu HDP na hlavu se Česko ve výdajích na ICT bezpečnost pohybuje až na konci druhé desítky evropských zemí, a i když neexistuje přímá korelace mezi výší HDP a bezpečnostními výdaji, vyspělejší ekonomiky jsou na tom lépe i v kybernetické bezpečnosti.
Ekonomika Evropské unie zůstala ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených dat beze změny. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,5 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V prvním čtvrtletí stoupl HDP v EU o 0,2 procenta.
Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta ve srovnatelném období loni. Uvedl to unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení Česka se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v Evropské unii. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně v unii druhý nejvyšší a státní dluh je na rekordu.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z dubnových šesti procent. Ve své zprávě to oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost byla s hodnotou 2,4 procenta v České republice, druhá nejnižší pak v Polsku, kde činila 2,7 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
