Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů stagnovala, uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.
V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat. Jejich pracovní perspektivy jsou mizerné, místo nádeničiny proto volí pohodlí mamahotelu. A stát platí, nutno dodat, že svojí vinou.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá největší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Počet firemních bankrotů v Evropské unii v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 8,4 procenta a dostal se na nejvyšší úroveň od roku 2015, kam sahají srovnatelné údaje. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat v tiskové zprávě. Mezičtvrtletní nárůst počtu firemních bankrotů zaznamenal již pošesté za sebou. Údaje za Českou republiku jeho podrobnější statistická zpráva nezahrnuje.
Česká republika v IT bezpečnosti mírně zaostává za ostatními evropskými zeměmi. V přepočtu HDP na hlavu se Česko ve výdajích na ICT bezpečnost pohybuje až na konci druhé desítky evropských zemí, a i když neexistuje přímá korelace mezi výší HDP a bezpečnostními výdaji, vyspělejší ekonomiky jsou na tom lépe i v kybernetické bezpečnosti.
Ekonomika Evropské unie zůstala ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených dat beze změny. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,5 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V prvním čtvrtletí stoupl HDP v EU o 0,2 procenta.
Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta ve srovnatelném období loni. Uvedl to unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení Česka se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v Evropské unii. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně v unii druhý nejvyšší a státní dluh je na rekordu.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z dubnových šesti procent. Ve své zprávě to oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost byla s hodnotou 2,4 procenta v České republice, druhá nejnižší pak v Polsku, kde činila 2,7 procenta.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
Premiér Petr Fiala si dal besídku se zástupci dodavatelů energií, přizval i šéfa statistického úřadu a šéfa energetického regulačního úřadu. Namíchlo ho sdělení Eurostatu, podle nějž v Česku vyskočily ceny energií nejvíc z celé Evropské unie. A chce společnosti přednést nějaké jiné sdělení ve smyslu, že v Evropě popletli data, my za nic nemůžeme, ceny jsou OK.
Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
