Různé platy za stejnou práci mužů a žen, předsudky, málo částečných pracovních úvazků a neochota nastavit přijatelné pracovní podmínky pro zaměstnance ve firmách, ale i pro poslankyně ve sněmovně. To jsou problémy pracovního trhu v Česku v roce 2024. Situace se u nás v těchto věcech mění jen pomalu, a když to půjde dál tímto tempem, budou prý platy vyrovnány za více jak 100 let. A to je třeba zrychlit, protože to bude přínosem pro celou společnost, shodují se diskutující 15. ročníku mezinárodní konference Equal Pay Day v Praze.
Gender pay gap nebo také rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen je velkým tématem a diskuze o něm získává v posledních letech na hlasitosti. Značnou měrou k tomu přispívá také konference Equal Pay Day, jejíž v pořadí už 14. ročník proběhl minulý týden. Na akci vystoupila řada zajímavých osobností, ženy přitom byly v jednoznačné přesile. Představila se mezi nimi i Kamila Makhmudová, finanční ředitelka a členka boardu Raiffeisenbank. V rozhovoru pro Newstream popsala, s jakými překážkami vedle nerovného odměňování se musejí ženy v byznysu potýkat.
V pořadí již 14. ročník legendární pracovně-zážitkové konference Equal Pay Day, která upozorňuje na existující rozdíl v odměňování žen a mužů v Česku, v neděli skončil. A 15. ročník už se přípravuje. Konat se bude 11. a 12. dubna 2024.
Nespravedlivé rozdíly v platech mužů a žen vedou později k nespravedlivým rozdílům v penzích. Jsou i důvodem, proč ženy s nízkými platy neodcházejí od násilných partnerů. Je proto nutné, aby zmizely genderové rozdíly v odměňování a ženy získaly větší sebevědomí a odvahu si říci o zvednutí platu či odejít ze špatného vztahu. Aktivita musí vycházet nejen od žen samotných, ale i od firem, organizací a také od státu, zaznělo na 14. ročníku konference Equal Pay Day, která se koná v Praze až do neděle. A že jde o aktuální téma, potvrzuje i ve čtvrtek schválená směrnice Evropského parlamentu o transparentnosti odměňování ve firmách.
Žen v rozhodovacích pozicích v České republice přibývá, ale jen pomalu. Manažerské funkce jsou pořád doménou mužů, žen ve vedení je málo. Z mnoha výzkumů vyplývá, že mít v čele šéfovou se firmám dlouhodobě vyplácí. Diverzita v týmu je pak zárukou lepších výsledků. Proč se tuzemským firmám moc nedaří vytvořit adekvátní podmínky pro kariérní růst žen? Brání ženám v postupu skleněný strop? A jak si v otázce diverzity stojí ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy? Diskutovat o tom budou hosté eventu DIVERZITA, který pořádá byznysový web Newstream.cz.
Byznys byl doménou mužů a fungoval podle jejich, pro dnešní dobu již nepřijatelných pravidel. Přesto v české společnosti stále přetrvávají směrem k ženám nerovné podmínky. A nejde jen o odměňování, míní prezidentka organizace Business & Professional Women ČR Lenka Šťastná. Hlavním problémem je nedostatek respektu vůči ženám a jejich práci, řekla Šťastná v pořadu Eva Talks na Newstream TV.
Průměrnému hráči NBA stačí pouhých 91 hodin, aby vydělal stejnou částku jako průměrná hráčka WNBA za celý rok. Rozdíly v odměnách mužů a žen jsou v profesionálním sportu daleko nad společenským průměrem. Zápas za férové odměny pokračuje - nutno ale dodat, že u některý sportů celkem úspěšně. „Mnohdy k tomu postačilo jen podpoření požadavků sportovkyň ze strany médií, politiků či širší veřejnosti, podotýká Denisa Linhartová, členka Komise rovných příležitostí Českého olympijského výboru.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Tuzemská měna vůči oběma hlavním světovým měnám zpevnila 💪. Oproti předchozímu závěru posílila shodně o dva haléře, když se obchoduje v kurzu 25,36 koruny za euro a 23,36 koruny za dolar.
Pražská burza po pěti týdnech růstu oslabila 📉, index PX klesl v uplynulém týdnu o téměř procento na 1597,8 bodu. Nejvíce rostly akcie Erste Bank, naopak největší oslabení zaznamenaly cenné papíry společnosti Piluka. V předchozím týdnu index PX stoupl o 1,4 procenta.
Bitcoin by ještě do konce prázdnin mohl překonat dosavadní rekord 73 800 dolarů (1,72 milionu korun) a přiblížit se hranici 80 tisíc (1,87 milionu korun). Impulzem by mohl být očekávaný projev amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na největší světové bitcoinové konferenci v Nashvillu. Shodli se na tom oslovení ekonomové a experti na kryptoměny. Nyní se bitcoin obchoduje okolo 66 tisíc dolarů (1,54 milionu korun).
Číst více
Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila 📈 svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 18 procent, tedy na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Banka poukázala na zrychlení růstu spotřebitelských cen. Předpověděla, že v celém letošním roce bude inflace v Rusku činit 6,5 až 7,0 procenta.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur 💶 (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a obnovu země.
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) 🚄 mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Investiční společnost Tomáš Čupra TCF Capital investovala několik desítek milionů korun do české firmy Eco-Stations, za které získá postupně až třicetiprocentní podíl ve firmě. Cílem investice je zefektivnění výroby a pomoc společnosti s rozvojem služeb v podobě čištění vzduchotechniky a výrobních zařízení suchým ledem.
Číst více
Městský soud v Praze schválil ukončení provozu závodu Energetického Holdingu Malina. Navrhl to insolvenční správce firmy, protože podnik už podle něj prakticky nefunguje. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma s dluhy za více než miliardu korun, která se zabývala instalacemi fotovoltaických ☀ panelů na střechy, je v konkurzu. To znamená likvidační řešení úpadku prostřednictvím rozprodeje majetku.
Několik pařížských nádraží v noci čelilo cíleným žhářským útokům na železniční infrastrukturu. Provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí 🚄 je silně narušen. Uvedl to francouzský železniční dopravce SNCF. Doprava bude v den zahájení olympijských her značně narušena, obtíže přetrvají nejméně do konce víkendu, uvádí AFP.
Číst více
Zajímá nás
