Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.
Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.
Na americkém jihu to opět vře. Tentokrát nejsou důvodem rasové nepokoje ani kolabující nemovitostní trh, ale inflace. Ta se v jižních státech pohybuje výrazně nad průměrem zemí USA. Důvodů je hned několik, třeba i horší veřejná dopravní infrastruktura.
K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.
Stanovit maximální možnou výši cen energií pro všechny odběratele, tedy i pro průmysl a velké firmy, bylo nemožné, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj vláda tuto možnost hledala, ale její dopad na státní rozpočet by byl až příliš velký. Česko bude podle ministra podporovat v EU prodloužení dočasného krizového rámce, který umožňuje okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí.
