Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál. Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
Odklad nebo dokonce zmražení stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany může přinést nejen miliardové škody, ale také vést k nedostatku elektrické energie v Česku. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Upozornil přitom, že pokud se nepodaří zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, nebude možný další hospodářský růst.
Premiér Fiala vyrazil do Nupak u Prahy, aby tam v reflexní vestě, ovšem bez helmy, to by se na stavbě dít nemělo, „zkontroloval“ výstavbu pražského okruhu. Prostě se tam jen tak prošel a sdělil novinářům klíčové věty, že se „Česká republika stala velkým staveništěm. To myslím opravdu pozitivně, protože nedostatečnost naší dopravní infrastruktury bylo něco, co nám bránilo v tom, abychom se posunuli mezi ty nejúspěšnější země.“
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Šéfpirát Zdeněk Hřib hlásá: „Zablokování finálního podpisu smlouvy k dostavbě Dukovan soudem jen ilustruje skutečnost, že se největší rizika realizace projektu ukrývají především v naší vlastní legislativě. Ať už hovoříme o samotném fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo zákulisních bitvách velkých hráčů na trhu se zakázkami.“ To by v tom byl čert, aby se aspoň jednou netrefil.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Podíl čínských výrobců automobilů na celkovém prodeji nových aut v Evropě v červenci překročil 1️⃣1️⃣ procent. Spotřebitelé mají i nadále v oblibě cenově dostupnější čínské plug-in hybridy, které v červenci měly na celkovém počtu všech registrovaných plug-in hybridních vozů v Evropě rekordní třetinový podíl. S odvoláním na údaje analytické společnosti Dataforce to napsala agentura Bloomberg.
Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.
Americký technologický gigant Google ze skupiny Alphabet změní v Evropě své zásady týkající se 💻 spamu, aby vyhověl výhradám Evropské unie. Chce se tak vyhnout případné pokutě od antimonopolního úřadu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila společnost.
Čínská státní ropná a plynárenská společnost CNOOC vidí velký prostor pro energetickou 🤝 spolupráci mezi Čínou a Spojenými státy. Uvedl to podle agentury Reuters šéf podniku Chuang Jung-čang. Dodal, že firma v budoucnosti zváží společné investice s americkými partnery.
Republikáni i demokraté vedou velmi intenzivní politickou kampaň a do poslední chvíle nemusí být jasné, jak volby do amerického 🏛️ Kongresu dopadnou, míní nastupující český velvyslanec ve Spojených státech Jakub Kulhánek. V případě, že demokraté ve volbách získají většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu, netypický vývoj spojený se zpochybňováním výsledků voleb neočekává.
Při povodních v Nepálu zemřelo 4️⃣6️⃣9️⃣ lidí, uvedla dnes v nové bilanci místní policie, napsaly ráno agentury Reuters a AFP. Předchozí bilance činila 389 mrtvých, tři oběti hlásila také Čína. Ve čtvrtek úřady uváděly, že v Nepálu je pohřešováno 910 lidí, z nichž většina jsou turisté, a v Číně 558 osob.
Více než jedenáct let po zřícení ✈️ letadla německých aerolinek Germanwings dnes začne v severoněmeckém Braunschweigu soud, ve kterém pozůstalí žádají odškodné od státu. Tragédii způsobil ve francouzských Alpách druhý pilot, který chtěl spáchat sebevraždu. Zahynulo 150 lidí. Podle pozůstalých stát dostatečně neprověřil kopilotův psychický stav.