Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál. Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
Odklad nebo dokonce zmražení stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany může přinést nejen miliardové škody, ale také vést k nedostatku elektrické energie v Česku. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Upozornil přitom, že pokud se nepodaří zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, nebude možný další hospodářský růst.
Premiér Fiala vyrazil do Nupak u Prahy, aby tam v reflexní vestě, ovšem bez helmy, to by se na stavbě dít nemělo, „zkontroloval“ výstavbu pražského okruhu. Prostě se tam jen tak prošel a sdělil novinářům klíčové věty, že se „Česká republika stala velkým staveništěm. To myslím opravdu pozitivně, protože nedostatečnost naší dopravní infrastruktury bylo něco, co nám bránilo v tom, abychom se posunuli mezi ty nejúspěšnější země.“
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Šéfpirát Zdeněk Hřib hlásá: „Zablokování finálního podpisu smlouvy k dostavbě Dukovan soudem jen ilustruje skutečnost, že se největší rizika realizace projektu ukrývají především v naší vlastní legislativě. Ať už hovoříme o samotném fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo zákulisních bitvách velkých hráčů na trhu se zakázkami.“ To by v tom byl čert, aby se aspoň jednou netrefil.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek půjde před soud kvůli bitcoinové kauze. Žalobkyně pro Blažka požaduje trest 6,5 roku vězení. Dříve odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému, který ministerstvu daroval bitcoiny, navrhuje žalobkyně trest 20 let vězení a propadnutí majetku.
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Severní energetická hodlá sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích lomu ČSA. Chce jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a 🤝 dohodnout se na podpoře s nimi. Původně chtěla peníze dát obcím prostřednictví Státního fondu životního prostředí.
Státní organizace Správa železnic (SŽ) a státem vlastněný železniční dopravce České dráhy (ČD) 🚉 se dohodly na převodu majetku za zhruba sedm miliard korun. Jedná se hlavně o pozemky pod tratěmi, které koupí SŽ. Drahám zaplatí asi 6,79 miliardy bez DPH. ČD pak od správy odkoupí majetek za přibližně 212 milionů. Vyplývá to ze smlouvy, uzavřené na konci července, zveřejněné v registru smluv. Na smlouvu upozornil server Zdopravy.cz.
Investiční společnost Castlelake dostala více času na předložení závazné nabídky na převzetí easyJet ✈. Britská nízkonákladovka informovala, že rozhodla o odložení konečného termínu, do kterého se Castlelake rozhodnout.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden výrazným poklesem 📉 po zprávě, že americký prezident Donald Trump odložil plánovaný rozsáhlý útok na Írán. Severomořská ropa Brent ztrácí více než pět procent a pohybuje se v blízkosti 83,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepisuje téměř šest procent, vrátila se tak pod 80 dolarů za barel.
Akademie věd ČR a Český statistický úřad opravily nedostatky v účetnictví 💰, které dříve odhalil Nejvyšší kontrolní úřad. Jejich účetní závěrky jsou nyní v pořádku a spolehlivé, uvedl úřad.
Energetická společnost ČEZ ⚡ dnes začne vyplácet svým akcionářům dividendu z loňského zisku ve výši 42 korun za akcii. Celkem vyplatí 22,6 miliardy korun. Stát jako většinový akcionář z toho dostane téměř 16 miliard korun. O výši dividendy rozhodla valná hromada firmy v červnu, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V současnosti má ČEZ 168 tisíc akcionářů.
Číst více