Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila, že situaci ohledně tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude urychleně a transparentně řešit, uvedl český prezident Petr Pavel po jednání se šéfy unijních institucí v Bruselu.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Šéfpirát Zdeněk Hřib hlásá: „Zablokování finálního podpisu smlouvy k dostavbě Dukovan soudem jen ilustruje skutečnost, že se největší rizika realizace projektu ukrývají především v naší vlastní legislativě. Ať už hovoříme o samotném fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo zákulisních bitvách velkých hráčů na trhu se zakázkami.“ To by v tom byl čert, aby se aspoň jednou netrefil.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
Jak dlouho potrvá soudní zákaz podpisu smlouvy k výstavbě dukovanských bloků? Dle expertů to bude 6 až 8 měsíců, bude-li tedy soud postupovat formálně.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Na americké firmy, které nezažádaly o vratku celního poplatku, budu pamatovat, řekl dnes americký prezident 👴 Donald Trump. Šéf Bílého domu to sdělil stanici CNBC. Jím zavedená cla dříve Nejvyšší soud označil za nelegální. Americké úřady v pondělí zprovoznily portál pro dovozce, kde si mohou o vracení cel zažádat. Odhaduje se, že by mohlo jít o více než 160 miliard dolarů (3,3 bilionu korun).
Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka. Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás.
Čínské 🚗 automobilky se stále více prosazují v Německu a v celé Evropě. Podle agentury DPA by jejich expanzi mohla urychlit válka v Íránu, která kvůli růstu cen ropy zvyšuje zájem o elektromobily.
Bankovní regulátoři ☝️ musí zabránit zneužití modelu umělé inteligence (AI) Mythos od americké společnosti Anthropic, uvedl dnes podle agentur na konferenci v Římě prezident německé centrální banky (Bundesbank) a člen rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Joachim Nagel.
Ukrajina dokončila opravu úseku ropovodu Družba, který poškodil ruský úder, a zařízení může obnovit provoz, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Ruská ropa Družbou neteče od konce ledna a Maďarsko kvůli tomu zablokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu.
Premiér 👴 Andrej Babiš bude usilovat o to, aby Česko mělo brzy k dispozici moderní celotělový PET/CT přístroj, který v zemi zatím není. Řekl to českým novinářům po návštěvě firmy Siemens Healthineers, která sídlí v bavorském městě Forchheimu a na vývoj a výrobu moderní medicínské techniky se zaměřuje.
V Rusku se spolu se zpomalením hospodářského růstu prohlubuje 📉 pokles poptávky po oceli, v prvním čtvrtletí dosáhl v meziročním srovnání 15 procent. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent, uvedla společnost Severstal, která patří k největším producentům v zemi.
Ministerstvo obrany letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 3️⃣5️⃣0️⃣ milionů korun včetně DPH, uvedl mluvčí ministerstva Petr Pešek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v pátek při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit 3000 dronů.
Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr 📈 vzrostou. Maximální cena nafty se oproti dnešku zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Malajsijská společnosti Karex, která je největším světovým výrobcem kondomů, plánuje kvůli rostoucím nákladům 📈 zvýšit ceny o 20 až 30 procent. Pokud bude přetrvávat narušení dodavatelského řetězce kvůli válce v Íránu, ceny se mohou zvýšit ještě více, řekl agentuře Reuters generální ředitel Goh Miah Kiat.