Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál. Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
Odklad nebo dokonce zmražení stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany může přinést nejen miliardové škody, ale také vést k nedostatku elektrické energie v Česku. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Upozornil přitom, že pokud se nepodaří zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, nebude možný další hospodářský růst.
Premiér Fiala vyrazil do Nupak u Prahy, aby tam v reflexní vestě, ovšem bez helmy, to by se na stavbě dít nemělo, „zkontroloval“ výstavbu pražského okruhu. Prostě se tam jen tak prošel a sdělil novinářům klíčové věty, že se „Česká republika stala velkým staveništěm. To myslím opravdu pozitivně, protože nedostatečnost naší dopravní infrastruktury bylo něco, co nám bránilo v tom, abychom se posunuli mezi ty nejúspěšnější země.“
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Šéfpirát Zdeněk Hřib hlásá: „Zablokování finálního podpisu smlouvy k dostavbě Dukovan soudem jen ilustruje skutečnost, že se největší rizika realizace projektu ukrývají především v naší vlastní legislativě. Ať už hovoříme o samotném fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo zákulisních bitvách velkých hráčů na trhu se zakázkami.“ To by v tom byl čert, aby se aspoň jednou netrefil.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 2️⃣7️⃣ lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
Developerská a investiční skupina Passerinvest Group loni 📉 prohloubila ztrátu čistého zisku z 64 milionů korun na 276 milionů korun. Tržby skupina přitom navýšila o šest procent na 1,6 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve sbírce listin. Podle zakladatele skupiny Radima Passera byl rok 2025 obdobím mimořádného posunu a intenzivního pracovního nasazení.
Přední čínský výrobce paměťových čipů ChangXin Memory Technologies (CXMT) žaluje americké ministerstvo obrany. Vadí mu, že ho úřad zapsal na 📜 seznam firem, které podle Spojených států podporují čínskou armádu. Zařazení na listinu podniku ztíží získávání vládních zakázek. CXMT je další z řady čínských společností, které se proti kroku Pentagonu rozhodly bránit u soudu.
Severoatlantická aliance (NATO) je schopná okamžitě a 👍 účinně bránit své území v případě například ruského vojenského útoku, uvedl český velvyslanec při NATO David Konecký. Rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem v příštích letech nepředpokládá, podmínkou je podle něj ale další posilování aliančního odstrašení.
Ke zlepšení postavení českých autorů vědeckých publikací vůči vydavatelům vědeckých periodik by měla přispět novela, kterou předložili Sněmovně ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček a Roman Kubíček (oba ANO). Předloha obsahuje i další úpravy nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, jehož stěžejní části nabudou účinnosti od ledna.
Česko zaplatilo za 💉 covidové vakcíny od roku 2020 zhruba 19 miliard korun. Na základě letos končící smlouvy ze začátku pandemie odebralo 41 milionů dávek, využilo jich méně než polovinu. O podmínkách zajištění vakcín pro další období se v současné době jedná, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 6️⃣5️⃣ miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země.