Společnost Elektrárna Dukovany dvě, která má na starosti jaderný tendr, podepsala s korejskou firmou KHNP finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. To je trochu překvapivá informace vzhledem k tomu, že brněnský krajský soud na začátku května vydal opatření, že smlouva nemá být podepsána.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila, že situaci ohledně tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude urychleně a transparentně řešit, uvedl český prezident Petr Pavel po jednání se šéfy unijních institucí v Bruselu.
Korejská společnost KHNP podá vlastní kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit proti vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Učinit tak chce v nejbližších dnech. Podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu připravuje také společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
Odklad nebo dokonce zmražení stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany může přinést nejen miliardové škody, ale také vést k nedostatku elektrické energie v Česku. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Upozornil přitom, že pokud se nepodaří zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, nebude možný další hospodářský růst.
Premiér Fiala vyrazil do Nupak u Prahy, aby tam v reflexní vestě, ovšem bez helmy, to by se na stavbě dít nemělo, „zkontroloval“ výstavbu pražského okruhu. Prostě se tam jen tak prošel a sdělil novinářům klíčové věty, že se „Česká republika stala velkým staveništěm. To myslím opravdu pozitivně, protože nedostatečnost naší dopravní infrastruktury bylo něco, co nám bránilo v tom, abychom se posunuli mezi ty nejúspěšnější země.“
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.
Hlavní témata dnešního jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně budou, jak dosáhnout míru na Ukrajině a jak Ukrajinu do té doby udržet silnou. Před jednáním skupiny, která podporuje východoevropskou zemi v její obraně proti ruské invazi, to dnes řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte.
Export z Jižní Koreje od začátku roku překročil hranici jednoho bilionu dolarů (zhruba 2️⃣2️⃣,1️⃣6️⃣ bilionu korun). Hlavním motorem růstu je celosvětová poptávka po čipech pro umělou inteligenci, uvedlo dnes tamní ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak po Německu, Spojených státech a Číně stala čtvrtou zemí na světě, která tohoto milníku dosáhla, píše agentura Reuters.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek o desítky haléřů 📉 klesnou. Maximální cena benzinu bude po delší době pod úrovní 40 korun, oproti dnešku klesne o 42 haléřů na 39,80 koruny za litr. Nafta zlevní o 48 haléřů na 45,20 koruny za litr. Vyplývá to z cenového rejstříku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například 👱♀️ Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Počet úřednických míst bude příští rok o 4362 📉 nižší než před pěti lety. Ministři by měli redukci úřadů věnovat ještě větší pozornost, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle výsledků zasedání takzvanou systemizaci míst na úřadech pro příští rok schválila. K začátku roku 2026 bylo na úřadech podle dokumentu zveřejněného na webu úřadu vlády 73 152 míst, v roce 2022 uvádí 76 410 míst.
Předsedou Senátu byl dnes popáté zvolen ✅ Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě neměl protikandidáta, získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů, tedy o sedm více než při minulé volbě šéfa horní parlamentní komory před dvěma lety.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) ❌ vyloučil, že by se premiér Andrej Babiš (ANO) angažoval u vyhlášky o školním stravování kvůli zájmům potravinářských firem. Šťastný dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že Babiš není ve střetu zájmů u vyhlášky ani ničeho jiného.