Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál. Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
Odklad nebo dokonce zmražení stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany může přinést nejen miliardové škody, ale také vést k nedostatku elektrické energie v Česku. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Upozornil přitom, že pokud se nepodaří zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, nebude možný další hospodářský růst.
Premiér Fiala vyrazil do Nupak u Prahy, aby tam v reflexní vestě, ovšem bez helmy, to by se na stavbě dít nemělo, „zkontroloval“ výstavbu pražského okruhu. Prostě se tam jen tak prošel a sdělil novinářům klíčové věty, že se „Česká republika stala velkým staveništěm. To myslím opravdu pozitivně, protože nedostatečnost naší dopravní infrastruktury bylo něco, co nám bránilo v tom, abychom se posunuli mezi ty nejúspěšnější země.“
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Šéfpirát Zdeněk Hřib hlásá: „Zablokování finálního podpisu smlouvy k dostavbě Dukovan soudem jen ilustruje skutečnost, že se největší rizika realizace projektu ukrývají především v naší vlastní legislativě. Ať už hovoříme o samotném fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo zákulisních bitvách velkých hráčů na trhu se zakázkami.“ To by v tom byl čert, aby se aspoň jednou netrefil.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Ministři sedmi zemí skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, od srpna 📈 zvýší těžbu celkem o 188 tisíc barelů denně. OPEC to dnes oznámil v tiskové zprávě. Jde o stejně vysoký nárůst, na jakém se skupina dohodla i v předchozích měsících.
Nejméně 8️⃣ lidí včetně čtyř dětí bylo v sobotu pozdě večer, kdy ve Spojených státech vrcholily oslavy Dne nezávislosti, postřeleno ve čtvrti Coney Island v New Yorku. Všichni zranění byli hospitalizováni, jedna žena je v kritickém stavu. S odvoláním na newyorskou policii o tom dnes na svém webu informovala stanice ABC News.
Vládní delegace v čele s premiérem 👴 Andrejem Babišem odletí v úterý ráno na summit Severoatlantické aliance (NATO) krátce před prezidentem Petrem Pavlem. V informacích pro média to potvrdil úřad vlády. V Babišově programu úřad vlády uvádí obě hlavní akce summitu, tedy úterní neformální večeři i středeční jednání Severoatlantické rady, Pavla program nezmiňuje.
Bělorusko pod vedením 👴 Alexandra Lukašenka fakticky ztratilo vojenskou suverenitu a jeho ekonomika i státní aparát se stále více podílí na ruském válečném úsilí proti Ukrajině. To by si měly spojenecké země uvědomit, uvedl Uladzimir Žyhar, jeden ze zástupců exilové organizace BELPOL, sdružující bývalé příslušníky běloruských bezpečnostních složek, kteří dokumentují aktivity Lukašenkova režimu a jeho aparátu.
Růst výdajů na obranu, ✊ posílení vojenského průmyslu a podpora Ukrajině budou mezi hlavními tématy summitu Severoatlantické aliance, který začíná v úterý v Ankaře. Na summit přijede také americký prezident Donald Trump, který byl ke spojencům v posledních týdnech velmi kritický. Evropští spojenci se ho budou snažit přesvědčit, že požadavek na posílení obranných výdajů plní.
Americká společnost Uber ❌ pozastavila většinu plánovaného rozšiřování své služby rozvozu jídla v Evropě, které se mělo týkat i České republiky. S odkazem na své zdroje to dnes napsal britský list Financial Times. Uber tyto plány oznámil v únoru, podle FT se ale teď chce soustředit na avizovanou snahu převzít konkurenční německou firmu Delivery Hero.
Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů 📈 vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta.
Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie ❌ nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, dnes přišlo k urnám jen asi 16 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu požádal o schůzku a příští týden zřejmě přijede do Bílého domu, řekl americký prezident Donald Trump s tím, že Netanjahu ví, kdo je tu šéf. Informoval o tom dnes server Axios, podle nějž by šlo o první setkání obou lídrů od jejich únorového jednání ve Washingtonu, kdy Netanjahu představil svůj plán na zahájení války proti Íránu.