Na 48 milionů obyvatel Německa bude v příštím roce platit nižší daně. Rozhodli poslanci Spolkového sněmu, kteří zároveň zvýšili rodičům příspěvky na děti.
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Bývalý americký prezident Donald Trump v pondělí požádal nejvyšší soud Spojených států, aby zablokoval snahy výboru Sněmovny reprezentantů získat jeho daňová přiznání. Podle Trumpa příslušný sněmovní výbor dokumenty chce z politických důvodů, napsala agentura Reuters.
Akcie ČEZ dnes po začátku obchodování na pražské burze zareagovaly zřetelně pozitivně na výsledek včerejšího podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti momentálně přidávají oproti včerejší uzavírací hodnotě více než čtyři procenta. Svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana včera stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Liz Trussová rezignovala na funkci britské premiérky. Novinářům to oznámila po dnešním jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany. V úřadu byla něco málo přes šest týdnů. V čele vlády zůstane, dokud konzervativci nezvolí svého nového vůdce či vůdkyni. Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, od nichž byla Trussová nucena postupně ustoupit. Britská měna po demisi Trussové prudce zpevnila, její rezignace podle některých analytiků uklidnila trhy.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.
Počet obětí eboly v Kongu překročil hranici 5000, informovala agentura Reuters s odkazem na dnes zveřejněná data tamní vlády. Úřadům se stále nepodařilo dostat nejhorší epidemii v historii země pod kontrolu, píše Reuters.