Za prvních osm měsíců hospodařila vláda s výrazně nižším schodkem než v předchozím roce. Jenže... „za poklesem deficitu státního rozpočtu je výhradně vyšší daňový výběr,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard.
Němci by v nadcházejícím roce mohli na daních ušetřit asi 10 miliard euro (244,3 miliardy korun), z čehož by těžilo na 48 milionů lidí. Oznámil to německý ministr financí Christian Lindner, který představil své plány na vyrovnání dopadů vysoké inflace. Další výhody budou mít rodiče s dětmi, neboť Lindner chce navýšit plošné příspěvky na děti.
Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic, informuje ministerstvo financí. Marže měly přesáhnout průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutat od květnových a červnových výsledků.
Výnosy z mimořádných sektorových daní by měly pokrýt vládní pomoc rodinám zasaženým výrazným nárůstem životních nákladů.
Maďarsko umožní firmám platit daně v eurech a dolarech namísto v "domácích" forintech, aby jim tak alespoň částečně kompenzovalo dopady vysokých nákladů na dovoz ze zahraničí. Oznámil to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Opatření by podle analytiků mohlo zvýšit devizové rezervy v době, kdy jich Maďarsko potřebuje čím dál víc.
Španělští zákonodárci dostali na stůl návrh nového zákona. Pokud jej schválí v navrhované podobě, Španělé uvalí dodatečnou daň na bankovní sektor ve výši 4,8 procenta a 1,2 procenta na domácí prodeje energií. Zákon počítá i s penalizacemi, pokud firmy přenesou platby na klienty.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Firmy TotalEnergies a CMA CGM po tlaku francouzské vlády sníží ceny svých služeb, aby domácnostem ve Francii pomohly lépe zvládat dopady vysoké inflace. Francouzští zákonodárci zvažují, že firmy, kterým současná situace přináší nečekaně vysoké zisky, zatíží mimořádnou daní. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
