Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Francouzský miliardář žijící ve Švýcarsku a zakladatel jedné z největších světových vinařských firem Pierre Castel dostal platební příkaz zaplatit stovky milionů franků na daních na základě soudního rozhodnutí, které zjistilo, že po desetiletí ve Švýcarsku záměrně skrýval svou identitu šéfa globálního nápojového impéria. Daňová ruka zákona přitom dostihla Castela po téměř třiceti letech, napsala agentura Bloomberg.
Digitální nomádi ztrácejí další oázu. Portugalsko, kam se řada z nich odstěhovala kvůli nulovým daním na kryptoměny, již příští rok chystá zdanění digitálních aktiv, pokud je uživatelé drží kratší dobu než rok.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Regulace FATCA, která si měla došlápnout na daňové úniky páchané bohatými Američany, dopadá i na běžné Američany žijící v zahraničí. Ti se musejí často zříct občanství, aby jim evropské banky vůbec otevřely bankovní účet. Americké státní pokladně přitom kontroverzní zákon žádné závratné příjmy nepřinesl.
Britská vláda odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před méně než dvěma týdny a který ještě v neděli hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a který vedl k pádu kurzu libry, oznámil na Twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng.
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
