Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem.
Němci by v nadcházejícím roce mohli na daních ušetřit asi 10 miliard euro (244,3 miliardy korun), z čehož by těžilo na 48 milionů lidí. Oznámil to německý ministr financí Christian Lindner, který představil své plány na vyrovnání dopadů vysoké inflace. Další výhody budou mít rodiče s dětmi, neboť Lindner chce navýšit plošné příspěvky na děti.
Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic, informuje ministerstvo financí. Marže měly přesáhnout průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutat od květnových a červnových výsledků.
Výnosy z mimořádných sektorových daní by měly pokrýt vládní pomoc rodinám zasaženým výrazným nárůstem životních nákladů.
Maďarsko umožní firmám platit daně v eurech a dolarech namísto v "domácích" forintech, aby jim tak alespoň částečně kompenzovalo dopady vysokých nákladů na dovoz ze zahraničí. Oznámil to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Opatření by podle analytiků mohlo zvýšit devizové rezervy v době, kdy jich Maďarsko potřebuje čím dál víc.
Španělští zákonodárci dostali na stůl návrh nového zákona. Pokud jej schválí v navrhované podobě, Španělé uvalí dodatečnou daň na bankovní sektor ve výši 4,8 procenta a 1,2 procenta na domácí prodeje energií. Zákon počítá i s penalizacemi, pokud firmy přenesou platby na klienty.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Firmy TotalEnergies a CMA CGM po tlaku francouzské vlády sníží ceny svých služeb, aby domácnostem ve Francii pomohly lépe zvládat dopady vysoké inflace. Francouzští zákonodárci zvažují, že firmy, kterým současná situace přináší nečekaně vysoké zisky, zatíží mimořádnou daní. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
