Španělští zákonodárci dostali na stůl návrh nového zákona. Pokud jej schválí v navrhované podobě, Španělé uvalí dodatečnou daň na bankovní sektor ve výši 4,8 procenta a 1,2 procenta na domácí prodeje energií. Zákon počítá i s penalizacemi, pokud firmy přenesou platby na klienty.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Policie navrhla podání obžaloby v případu krácení daní a praní špinavých peněz se škodou zhruba 700 milionů korun. Uvedl to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. V kauze čelí stíhání 11 lidí, včetně podnikatele Františka Savova. V případě pravomocného rozsudku jim hrozí až desetileté vězení. Savov prostřednictvím svého mediálního zástupce vzkázal, že veškerá obvinění považuje za absurdní a vykonstruovaná.
Cena benzinu u českých čerpacích stanic včera vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr Naturalu 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,31 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o zhruba 70 haléřů na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Řidiči už tankují dráže než před snížením spotřební daně. Cena benzínu už dnes může být historicky rekordní, což by bylo pro vládu fiasko.
Na dani z příjmu právnických osob stát loni nejvíce získal od Škody Auto, a to 4,5 miliardy korun. Na druhém místě žebříčku je Česká spořitelna s 3,1 miliardy korun, která se v loňském žebříčku umístila na prvním místě. Třetí skončila Generali Česká pojišťovna s 2,6 miliardy korun zaplacených na dani z příjmu, uvedla Finanční správa.
Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda loni. Pokud Fialův Kabinet neodolá pokušení činit prázdná, ale drahá gesta, letošní schodek bude jistě přesahovat schválených 280 miliard korun, komentuje novou statistiku vládního účtu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Když prodáte bitcoin a dostanete za něj koruny, není takový zisk osvobozený od daně z příjmů fyzických osob. Konstatoval to Krajský soud v Brně, když ve dvou prakticky shodných případech posuzoval výjimku podle zákona o daních z příjmů. Ta se vztahuje na kurzový zisk vzniklý při směně peněz z účtu v cizí měně, uvedl server Peníze.cz. Jde o první rozsudky českých soudů k prodeji kryptoměn z hlediska daně z příjmů fyzických osob, zdůrazňuje Zuzana Setunská, daňová poradkyně Deloitte Advisory.
