Nerovnost odměňování žen je celospolečenský problém nejen v ČR, ale napříč Evropou. V určitých sektorech, které jsou tradičně vnímané jako mužské, jako například výroba, stavebnictví, či energetika, musí firmy a její management pracovat o to intenzivněji, aby tyto rozdíly odstranily. Jak na to jde energetickému gigantu ČEZ? O tom jsme hovořily s Michaelou Chaloupkovou, členkou představenstva ČEZ, ředitelkou divize správa a Chief Sustainability Officer.
Trh s klidem přijal včerejší zprávu ratingové agentury Moody's, která zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti české energetické společnosti ČEZ ze stabilního na negativní. Není to kurzotvorná informace, hodnotí analytici.
Ziskovost energetického podniku ČEZ by měla letos a v příštím roce dosáhnout solidní úrovně, a to zejména díky nízkonákladové výrobě elektřiny v jaderných blocích a klesající uhlíkové zátěži. Uvádí to agentura Bloomberg ve své analýze vyhlídek ČEZ.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na sociální sítí X uvedl, že je připraven ukončit účinnost daně z mimořádných zisků ke konci letoška, pokud se naplní předpoklad letošních příjmů z ní alespoň ve výši sedmnácti miliard korun. V takovém případě by podle něj příjmy z mimořádné daně za léta 2023 a 2024 pokryly souhrnné mimořádné výdaje.
Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?
Cena emisních povolenek EU nebývale padá. A i kvůli tomu také akcie ČEZ. Jejich „odraz ode dna“ analytici neočekávají. Akcie energetického podniku zůstanou desítky procent pod svými loňskými maximy.
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož nabídka nesplnila podmínky.
Globální investice do výstavby a akvizic datových center už letos dosáhly rekordních více než 61 miliard dolarů (1,26 bilionu korun), a to navzdory rostoucím obavám investorů z možného přehřátí trhu s umělou inteligencí (AI). Výdaje tak překonaly loňský objem 60,8 miliardy dolarů.
Výroba osobních aut 🚗🚗🚗v automobilkách v Česku od ledna do konce listopadu klesla o 1,2 procenta na 1,349 milionu. Z toho bylo 265 tisíc elektromobilů a hybridů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny sáhla na ruská aktiva zmrazená na Západě. V případě zabavení ruských aktiv Evropa zaplatí nejen zničenou pověstí, ale bude muset škody uhradit, prohlásil Putin
O osudu české muniční iniciativy podle ministra obrany Jaromíra Zůny rozhodne vláda jako celek. V zásadě ji nikdo nezpochybňuje, jde ale o to, jaký bude proces jejího řízení a jak dál pokračovat, řekl Zůna
Jihoukrajinská Oděsa v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, uvedly úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu
