Zajímá nás
Číslo roku: 6480. Tolik Čechů pracuje na Slovensku. Naopak Slováků v ČR dělá rekordní počet
Třicet let po rozdělení federace pracuje v Česku rekordní počet Slováků. Češi se zato na Slovensko za prací neženou – míří jich tam 25krát méně než Slováků do Česka.
Třicet let po rozdělení česko-slovenské federace trvá trend disproporčního zájmu Slováků o pozici na českém trhu práce v porovnání se zájmem Čechů o pracovní místo na tom slovenském. Pandemie sice trend poněkud zbrzdila, protože přechodně „zmrazila“ trh práce jak v ČR, tak na Slovensku, nicméně popsaný trend vskutku trvá i tak.
Nic zásadního na tomto trendu nezměnil ani vstup Slovenska do eurozóny, k němuž došlo 1. ledna 2009. Od té doby se počet Slováků pracujících v Česku zvýšil ze 100 223 osob na 214 907 osob ke konci listopadu 2022. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a ministerstva práce a sociálních věcí.
6480 statečných
Za stejnou dobu se počet Čechů pracujících na Slovensku zvýšil z 1915 na 6480 osob, vyplývá z dat slovenského Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny. Zatímco tedy počet Slováků pracujících v ČR od roku 2009 vzrostl o 114 684 osob, počet Čechů pracujících na Slovensku se zvýšil o 4565 osob, tedy přibližně 25krát méně. I pokud se zohlední zhruba poloviční velikost slovenského trhu práce v porovnání s tím českým, zůstává rozdíl stále markantní.
Český trh práce si tedy stále udržuje vysokou atraktivitu i pro zahraniční zaměstnance ze zemí platících eurem. Silný zájem Slováků o uplatnění na tuzemském trhu práce nijak nepolevuje. To se přitom nedá říci o zájmu Čechů o práci na Slovensku, který je dlouhodobě poměrně velmi slabý. Slovensku tedy přijetí eura nepomohlo jakkoli viditelně zatraktivnit svůj trh práce pro cizince typu právě Čechů.
Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1. ledna tak Česko slaví nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.
Lukáš Kovanda: Po třiceti letech od rozpadu federace Češi bohatnou rychleji, Slováci se rychleji zadlužují
Trhy
Rekordně nízká nezaměstnanost
Česko v posledních letech vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti ze zemí EU a OECD a jako takové představuje jakýsi magnet pro zahraniční zaměstnance, nejen Slováky.
V České republice nikdy v její historii nepůsobilo tolik zahraničních zaměstnanců jako právě letos. Počet řádně registrovaných pracovníků ze zahraničí letos koncem listopadu poprvé v historii překonal psychologickou hranici 800 tisíc osob, když konkrétně činil 800 317 osob, jak plyne z dat ministerstva práce a sociálních věcí, zachycujících počet cizích státních příslušníků evidovaných tuzemskými úřady práce. To představuje nárůst oproti konci roku 2021 o zhruba čtrnáct procent.
Ještě koncem roku 2014 činil počet zahraničních pracovníků v ČR pouze zhruba 261 tisíc osob. Takže během zhruba osmi let došlo k trojnásobnému nárůstu jejich počtu. Klíčovým důvodem tohoto markantního vzestupu jsou dlouhá léta prosperity ČR a rekordně nízká míra nezaměstnanosti.
Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
Poslední projev Miloše Zemana: Vláda bude muset sáhnout na daně
Money
Jak se budou vyvíjet klíčové ukazatele tuzemské ekonomiky v příštím roce? Pokračujeme v anketě mezi uznávanými ekonomy s Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.
Petr Bartoň: Jaký bude rok 2023? To se ukáže na svátek svatého Valentýna
Názory
