Američané na den slevových akcí Black Friday nakoupili přes internet za rekordních 11,8 miliardy dolarů (téměř 247 miliard korun). To je o 9,1 procenta více než loni, ukazují podle agentury Reuters konečná data společnosti Adobe Analytics. Ta očekává, že za dnešek američtí zákazníci utratí na internetu dalších 5,5 miliardy dolarů a v neděli 5,9 miliardy dolarů. To by proti loňsku bylo o 3,8 procenta, respektive o 5,4 procenta více.
Black Friday dorazil i do supermarketů. Skutečně ale chceme kupovat tvrdé rohlíky, za pár dní prošlé salámy nebo dokonce rybu v akci? Stojí nám to za to? Na to se ptá gastroinfluencer Pavel Maurer ve svém pravidelném gastronomickém sloupku na Newstreamu.
Ve výprodejích k černému pátku (Black Friday) Češi minulý týden na internetu utratili podobně jako loni, tedy více než sedm miliard korun. Největší poptávku e-shopy zaznamenaly po elektronice, hračkách, oblečení nebo kosmetice, uvedl to výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška. Chuť Čechů nakupovat podle něj po posledních třech čtvrtletích roste.
Ve Spojených státech výprodejové šílenství na Black Friday tradičně startovalo období vánočních nákupů. Časy se ale mění. Nejen že Black Friday už není jednodenní záležitostí, ale trvá klidně i měsíc. Letos se prodejci ke všemu děsí, zda vše prodají.
Letošní Black Friday mánii se podařilo načasovat na dobu, kdy energetickou krizí vystrašená veřejnost trochu polevila v pozornosti. O to horší ale může být dvojitý šok na začátku roku 2023.
Tržby na internetu ve Spojených státech o letošní slevové akci Black Friday patrně navzdory vysoké inflaci dosáhly rekordu. Společnost Adobe Analytics odhaduje, že zákazníci v pátek na internetu utratili devět až 9,2 miliardy dolarů (až 215,5 miliardy korun), což mírně překonává její původní prognózu. Informovala o tom agentura Reuters.
Výše reálných slev v tuzemských internetových obchodech se při letošní akci Black Friday zatím pohybuje nejčastěji mezi deseti a 15 procenty, což je zhruba stejně jako loni. Někteří obchodníci přitom inzerují slevy až čtyřnásobně vyšší. Vyplývá to z údajů projektu Hlídač shopů. Black friday vyvrcholí v pátek 25. listopadu, část obchodníků slevy spustila již dříve tento měsíc.
Už za deset dní, 25. listopadu, nastane letošní Black Friday. Den plný slev, importovaný z USA, se v Česku uchytil v necelém posledním desetiletí zejména v oblasti internetového nakupování. Letos se vyplatí nakupovat zvláště elektroniku. Naopak, s nákupy třeba oděvů je lepší vyčkat na povánoční nebo novoroční slevové akce.
Herní konzole od společnosti Sony je vyprodaná na měsíce dopředu, a když se dostane do nabídky e-shopů, je během sekund pryč. Na sekundárním trhu je cena konzolí podle zjištění redakce Newstream až dvojnásobná proti běžným obchodům.
Už za necelých čtrnáct dní, 26. listopadu, nastane letošní Black Friday. Den plný slev, importovaný z USA, se v Česku uchytil v necelém posledním desetiletí zejména v oblasti internetového nakupování. Letos však nebude, jak tomu bývalo, tolik ve znamení zlevněné elektroniky, jako spíše zlevněného oblečení či kosmetiky. Elektronika totiž v některých případech dokonce i zdraží. Důvodem je především světová čipová krize.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.
