Zatímco u nás se stále hovoří o Donaldu Trumpovi jako o skvělém vyjednavači, američtí ekonomové i politici se začínají obávat důsledků jeho cel. Zaměstnanost zůstává za očekáváním a firmy se „předhánějí“ ve výši ztrát. A to pravá celní smrště teprve začíná.
I tak vypadá současná americká politika. Republikáni chtějí v Texasu upravit volební okrsky, aby příští rok ve volbách nahrávaly Donaldu Trumpovi. Tamější demokratičtí zákonodárci se rozutekli po Spojených státech, aby znemožnili hlasování o návrhu, který považují za účelový. Texaský guvernér „uprchlíkům“ hrozí zatýkáním.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo.
Švýcarsko hodlá pokračovat v jednáních se Spojenými státy o clech, a to i po stanoveném termínu 7. srpna, a je připraveno učinit atraktivnější nabídku. Po krizovém zasedání to oznámila švýcarská vláda. Rozhodnutí přichází v době, kdy odborníci varují, že nově oznámené 39procentní clo na dovoz švýcarského zboží do USA by mohlo vyvolat recesi švýcarské ekonomiky, informuje agentura Reuters.
Curtis Yarvin, vlivný ultrapravicový influencer, navrhuje spojit centrální banku Fed a ministerstvo financí. A odpojit americký finanční systém od zbytku světa.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná vyšle svého zmocněnce Steva Witkoffa do Ruska. Šéf Bílého domu zároveň varoval, že uvalí na Moskvu sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská unie doufá v dohodu se Spojenými státy, která ji zachrání od vysokých cel. Ne všichni evropští lídři však mají s Donaldem Trumpem trpělivost, a proto se v Bruselu připravuje i ostřejší varianta.
Kolumbijská univerzita v New Yorku uzavřela dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, v rámci které vládě zaplatí více než 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun). Vláda škole podle dohody obnoví většinu federálního financování. Píší o tom agentury s odvoláním na prohlášení Kolumbijské univerzity. Trumpova administrativa v březnu zrušila granty a kontrakty s prestižní školou v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,4 miliardy korun) kvůli propalestinským protestům v jejím kampusu.
Akcie výrobců dronů zažívají euforii po oznámení nové strategie amerického ministerstva obrany. Ministr Pete Hegseth slíbil zjednodušení nákupních procesů a důraz na domácí technologie. Investoři reagovali okamžitě. Akcie některých firem posílily i o desítky procent.
Americké automobilce Tesla ve druhém čtvrtletí klesly tržby o 12 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, což je nejprudší pokles čtvrtletních tržeb za více než deset let. Napsala to agentura Reuters, podle níž je důvodem silná konkurence ve formě levnějších elektromobilů i odpor vůči politickým názorům šéfa firmy Elona Muska.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců. Informovala o tom stanice na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
Číst více
Koruna k euru druhým dnem stagnovala, dnes stejně jako v úterýzakončila na 24,34 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře, když se obchodovala v kurzu 20,63 Kč/USD.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,51 procenta na 2689,10 bodu. Nahoru burze pomohlo především zdražení cenných papírů bank. Akcie Komerční banky si připsaly 1,21 procenta na 1175 korun, akcie Erste 0,97 procenta na 2597 korun a akcie Monety 1,11 procenta na 199,80 koruny.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením ruského hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho oživení. Upozornil, že aktuální vývoj ekonomiky zaostává za očekáváními, napsala agentura AFP.
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatthodin (MWh). Úložiště firma koupila od další české skupiny BHM Group. Wood & Company o tom informovala v tiskové zprávě. Cenu akvizice neuvedla.
Číst více
Maximální ceny paliv ⛽, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou 📉. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Číst více
Proces zestátnění energetické společnosti ČEZ bude podle analytiků pozvolný, na valné hromadě společnosti v červnu očekávají zpřesnění celé procedury. Ve hře mohou být i změny stanov firmy, zatím to ale asi nebudou konkrétní náklady. Vyplývá to z komentářů analytiků. Samotný záměr na plné ovládnutí společnosti ČEZ hodnotí analytici spíše rozporuplně. Pokud tak stát učiní, doporučují převzetí výrobní části firmy.
Kdo nahradí Viktora Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných "kandidátů" uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
Číst více
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou invazí 120 tisíc dronů. Podle agentury PA o tom dnes před začátkem ministerské schůzky kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Německu informoval britský ministr obrany John Healey. Očekává se také, že britská ministryně financí Rachel Reevesová uvolní Ukrajině 752 milionů liber (21 miliard korun) z balíku úvěrové pomoci, poznamenala agentura DPA.
Zákonodárci amerického státu Maine v úterý schválili návrh zákona o dočasném zákazu ❌ výstavby velkých datových center. Maine se stal prvním státem USA, který podobné opatření přijal, a to v době rostoucího odporu vůči těmto zařízením, která pohánějí růst umělé inteligence 🧠 (AI), ale jsou náročná na energii. Aby legislativa vešla v platnost, musí ji ještě podepsat demokratická guvernérka státu Janet Millsová, píše deník The Washington Post.