Cena platiny ve čtvrtek na světových trzích pokračuje ve výrazném růstu a vyšplhala se až na nejvyšší úroveň za více než deset let. K růstu přispívá vysoká poptávka a očekávaný nedostatek na straně nabídky. Na spotovém trhu cena platiny přesáhla 1350 dolarů (29 200 korun) za troyskou unci (oz; 31,10 gramu), což byla nejvyšší hodnota od září 2014, píše agentura Bloomberg.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Případný krach dohody USA a Íránu o jaderném programu znemožní návrat íránské ropy na světové trhy. A znejistělí investoři se teď uchylují do bezpečných útočišť typu amerického dolaru.
Americká investiční společnost Blackstone, která patří mezi největší investiční firmy na světě, plánuje v příštích deseti letech investovat v Evropě až 500 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun). Řekl to televizi Bloomberg generální ředitel Blackstonu Steve Schwarzman. Plány firmy podtrhují rostoucí atraktivitu Evropy pro investory v období geopolitických změn. Schwarzman uvedl, že vidí v Evropě velkou příležitost pro firmu. „Začínají zde měnit svůj přístup, což podle nás způsobí vyšší míru růstu,“ řekl.
Akciové podílové fondy v květnu připsaly 5,3 procenta, a vymazaly tak pokles z předchozího měsíce. Dluhopisové fondy rostly o 0,2 procenta, smíšené fondy o dvě procenta, uvádí Partners index podílových fondů. Od začátku roku zaznamenaly zhodnocení všechny typy fondů, když akciové vzrostly o 0,5 procenta, dluhopisové o 1,6 procenta a smíšené o 1,2 procenta.
Průmyslově-technologický holding miliardáře Michala Strnada Czechoslovak Group (CSG) dokončil emisi zajištěných dluhopisů v celkovém objemu 10 miliard korun. Jde o největší korporátní emisi dluhopisů v historii tuzemského dluhopisového trhu.
Japonští investoři v dubnu prodali největší množství německých státních dluhopisů za posledních deset let. Využili k tomu zotavení ceny po březnovém výprodeji, který byl reakcí na oznámení vlády v Berlíně začít masivně zbrojit. To vedlo mezi investory k obavám z dopadů na zdraví státních financí v Německu, uvedla agentura Bloomberg.
Akcioví investoři za vlády Donalda Trumpa značně mění preference. Rezignovali na vše spojené se životním prostředím, naopak se ještě více snaží vsázet na technologický sektor, ale také do zbrojení. Ukazuje to analýza The Financial Times, z níž se jasně ukazuje, komu Trump „pomohl“, a komu naopak ublížil. Vítězů je celá řada, stejně tak i poražených.
V minulém týdnu se trhy pokoušely přiblížit svým lokálním maximům – a to i navzdory rostoucím geopolitickým rizikům, zejména zhoršujícím se vztahům mezi USA a Čínou. Bývalý prezident Donald Trump znovu veřejně zpochybnil vyjednávací ochotu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, což jen podtrhuje, jak zásadním tématem se v posledních měsících stávají kritické suroviny. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem úrovně 6000 bodů.
Čína je ochotna urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo obchodu. Čínské restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.
Nárůst inflace, nepříliš dobrá úroda a také panika ženou v Japonsku vzhůru ceny nejdůležitější potraviny – rýže. Ceny rostou tak rychle, že na základní potravu přestává mít peníze stále větší část populace, a lidé stojí i mnohahodinové fronty, aby sehnali rýži o něco levněji. Zdražování rýže může značně zkomplikovat situaci stávajícímu premiérovi Šigeru Išibovi, před nímž jsou červencové volby do horní sněmovny.
