Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Senátní volby tradičně zůstávají ve stínu kterýchkoliv jiných, které se konají souběžně s nimi. Jak si stojí, nejlépe dokládá jediné číslo: Finále, respektive druhého kola senátek se účastní obvykle pouhých patnáct procent voličů. Letos na podzim to nejspíš nebude jiné.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze je to 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Upozornil na to, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají.
Vodárenská společnost Thames Water, která zásobuje 15 milionů odběratelů v Londýně a okolí, kvůli přetrvávajícímu suchu zakáže od 24. srpna svým zákazníkům odebírat vodu z hadic. V praxi si tak nebudou moci hadicemi zalévat zahradu, mýt auto ani napouštět bazén.
Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Klimatický balíček pošle 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA v boji proti klimatické krizi. Odborníci odhadují, že zákon by mohl do roku 2030 vést ke snížení emisí v USA přibližně o 40 procent ve srovnání s úrovní z roku 2005, píše list. Norma také omezuje ceny některých léků a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.
Do státního Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun, nedorazilo téměř za dva roky od získání licence zatím nic. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) na základě vyjádření Národní rozvojové banky (NRB), pod niž fond spadá. Podle NRB zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit.
Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo dnes čínské ministerstvo obrany. Ministerstvo zároveň pohrozilo tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Američtí kongresmani na ostrov, který Peking považuje za svou provincii, přicestovali v neděli a dnes se sešli s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. A odpoledne místního času (dopoledne SELČ) ostrov opustili.
Americké síly 💥💥💥 zasáhly přesnou municí přibližně 140 íránských vojenských cílů, uvedlo velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM, když oznámilo ukončení už třetí vlny útoků na Írán v tomto týdnu. Írán v odvetě za americké nálety, které následovaly po útoku na obchodní loď v Hormuzském průlivu, odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Průliv, klíčový pro mezinárodní obchod, zůstává podle Íránu uzavřený až do odvolání, zatímco americké velitelství CENTCOM tvrdí, že plavba průlivem pokračuje.
Číst více
