Státy Evropské unie ve čtvrtekt schválily složitě dojednaný kompromis ohledně přístupu Maďarska k unijním fondům, finanční podpory Ukrajiny v příštím roce a zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví v Radě EU, které hovoří o potvrzení „megadohody”. Ta byla poprvé ohlášena v pondělí, na poslední chvíli ji ale ohrozily výhrady Polska k daňové složce.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování Německa v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to ve středu naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny.
Naděje pro český průmysl je tady. Pro velké firmy bude v příštím roce platit stejný cenový strop, jaký už Fialův kabinet dříve nastavil pro ostatní odběratele.
Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard korun), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard korun.
Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.
Čína chystá pro své výrobce čipů soubor podpůrných opatření za více než bilion jüanů (3,3 bilionu korun). V době, kdy se Spojené státy snaží zbrzdit její technologický náskok, si tak hodlá zajistit soběstačnost dodávek, uvádějí zdroje agentury Reuters. Peking podle nich plánuje zavést jeden z největších souborů fiskálních pobídek za pět let.
Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.
Zástupci pražského ANO v neděli předložili koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) programové body, za kterých by tolerovali dočasnou menšinovou radu hlavního města. Mezi nimi je například aktivní řešení energetické krize nebo fungování města. Svá rozhodnutí si strany vzájemně sdělí v úterý, oznámili vyjednavači Spolu a ANO.
Zastropování cen energií i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí oslovení analytici. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energie i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), vláda by o něm měla jednat příští týden.
Belgie uvalí nové daně na starší a hlučnější letadla, soukromé letouny a krátké lety. Cílem je snížit hluk a znečištění ovzduší. Informuje agentura Reuters.
