Na ekonomiku EU se dost možná řítí další pohroma. Po covidu a energetické krizi tentokrát spočívá v možném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Pokud by Trump v úřadu zavedl univerzální cla i na zboží z EU, čímž v kampani hrozí, z evropských ekonomik nejvíce poškodí Německo. Vyplývá to z analýzy, kterou ratingová agentura Fitch Ratings zveřejnila v pátek.
Americké prezidentské volby se uskuteční již za pár dní. A do cílové rovinky vstupuje jako favorit opět Donald Trump. Podle téměř všech průzkumů republikánský kandidát opět dokáže přesvědčit většinu voličů a stane se prezidentem. Jestli bude demokratická kandidátka Kamala Harris hledat příčinu porážky, bude se muset podívat na dění 18. října, tehdy totiž podle všeho volby prohrála.
Každý ví, že stanice technické kontroly (STK) a měření emisí (SME) jsou jen hra na kontrolu. Je to dlouhé roky zkorumpovaný a záměrně pokřivený systém, na kterém všichni potichu participujeme. Platíme poplatek, dostaneme za něj razítko, můžeme jezdit a je nám jedno, jestli to auto někdo skutečně zkontroloval. Většina lidí tuší, že to je jen na oko, ale roky to procházelo, dělali jsme, že je to v pohodě. Teď se začínají ledy prolamovat, zatím velmi opatrně a určitý kredit zaslouží ministr dopravy Kupka. Pokud se opravdu naštvou řidiči, může to situaci změnit opravdu.
Petr Fiala, koalice SPOLU a hnutí STAN v současnosti budou muset takříkajíc podřadit. Tedy pokud chtějí po příštích volbách opět usednout do ministerských křesel a nechtějí se spokojit s opozičními poslaneckými lavicemi. Přitom nástrojů, jak přesvědčit své potenciální voliče, mnoho nemají. A opozice vlastně už nemusí skoro nic. Povede se vládnímu týmu vymyslet způsob, jak volby přeci jen důstojně přežít?
Šance Harrisové na vítězství výrazně klesají, jsou nejnižší od Bidenova odstoupení z klání o Bílý dům. Pravděpodobnost Trumpova triumfu je nyní 60procentní, pro evropskou ekonomiku to rozhodně není dobrá zpráva.
Kdybychom řídili náš byznys podobně, jako vláda vytváří digitalizaci stavebního řízení, tak bychom už osmkrát zkrachovali, říká Marcel Soural, majitel developera Trigema, jednoho z největších developerů v Česku.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
V ruské Kazani začíná třídenní summit zemí skupiny BRICS. Prezident Vladimir Putin na největším mezinárodní setkání na ruském území od začátku své invaze na Ukrajinu přivítá více než třicet hlav států, přijíždí dokonce i šéf OSN António Guterres. Účastní se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí.
Penta oznámila, že na pražském Smíchově začne stavět tři stovky malometrážních bytů. Takzvaných mikro apartmánů. Co je to za bydlení, si člověk ani nechce představovat. Je to asi nějakých dvacet metrů, čtyři krát pět, kde se na vás ze skříně vyvalí postel. Takzvaný spací kout.
Ozvěna krajských voleb v celostátní politice dokonanou volbou nového lidoveckého vedení pomalu utichá, v debatě o platech ústavních činitelů ještě leccos uslyšíme. Třeba místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Věru Kovářovou mrzí, že je kvůli platům pro lidi gauner. Možná se na mimořádném jednání sněmovny, dolní komora parlamentu o platech bude jednat ve čtvrtek, dozví ještě něco navíc. Poslanci ANO, kteří o svolání schůze požádali, nepředložili návrh konkrétního zákona, půjde jen o plané řeči. Při nich není k invektivám daleko. Přesto, že platy vrcholných politiků jsou v děravém rozpočtu na příští rok pakatel. Chybí v něm desítky miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura má ovšem má plán, jak díry zalepit. No sláva.
Brusel vymýšlí jako pokutami pořádně Muskovi „zatopit“. EU ale místo pokut, dotací a dluhu má usilovat o vytváření podnikatelsky přívětivého prostředí, jinak bude dále ekonomicky upadat
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
