David Jareš: Dezinformační paraziti ohrožují bezpečnost
NázoryProblematice obrany a bezpečnosti se věnuje řada médií, bohužel některá šíří dezinformace, píše v komentáři pro newstream.cz David Jareš, odborník na komunikaci obrany.
Problematice obrany a bezpečnosti se věnuje řada médií, bohužel některá šíří dezinformace, píše v komentáři pro newstream.cz David Jareš, odborník na komunikaci obrany.
Fakt, že vláda hodila do koše novelu stavebního řízení, kterou dva a půl roku vytvářel dnes již bývalý vicepremiér Ivan Bartoš, není důvodem k pláči. Bartošova novela, především tedy digitalizace, se prostě nepovedla. Tři měsíce to říkali úředníci, kteří s nepovedeným systémem pracovali. Developeři raději přes novou platformu žádnou žádost o stavbu ani nepodali. Vše dali předem, podle starých předpisů.
Český průmysl je v útlumu už 2,5 roku. I proto výrobní ceny stagnují. Odvětvi by pomohl pokles úrokových sazeb.
Nový, aktuální zátah policie a zatýkání manažerů největší městské firmy v Česku, dopravního podniku 100% vlastněného Prahou, se stává takovým folklórem. Je to horký politický brambor, který přeskakuje z ruky do ruky a stále vpřed. Situace vyžaduje radikálnější řešení. Jaké? To prozrazuje protikorupční expert David Ondráčka.
Už je to tady zase. Doktoři hrozí stávkou. Vyhrožují, že koncem října přestanou na dva dny ordinovat. Nemocní Češi zůstanou na pospas svému osudu, protože doktoři chtějí víc peněz.
Spekuluje se o tom již několik let, zároveň jde o mimořádně citlivou otázku. Má americká justice požadovat radikální zásah proti Googlu v rámci boje proti monopolům? Nyní se schyluje k rozhodnému kroku, který by potvrdil, jak se bude nejmocnější stát světa v budoucnu chovat vůči nejmocnějším firmám světa. A ukáže tak i možnou cestu pro zbytek světa včetně Česka, pro něž je případný střet s globálními hráči příliš velkým soustem.
V Praze na Škroupově náměstí se v prosinci roku 1988 uskutečnila památná, jedna z prvních demonstrací proti bývalému režimu. Sešlo se tam několik tisíc lidí, aby řekli komunistům, že už je tu nechceme. Vystoupil tam Václav Havel, farář Václav Malý, hymnu zpívala Marta Kubišová. Ještě rok potom trvalo, než se starý systém zhroutil.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Návrh resortu práce a sociálních věcí na zvýšení platů ústavních činitelů o téměř čtrnáct procent, což by znamenalo, že například plat předsedy vlády by přesáhl 300 tisíc korun, vyvolal pořádné pozdvižení. O to větší, že politici se zaštiťovali Ústavním soudem – my nic, to oni. Soud ovšem rozhodoval o platech v justici a politikům vzkázal, že jejich platy se rozhodně nezabýval. Ze zvyšování platů ústavních činitelů nakonec nejspíš nic nebude. Každopádně, premiérovi Petru Fialovi by prospělo, kdyby ve Strakově akademii vznikla „Kancelář pro uvádění vládních příběhů na pravou míru".
Agentura Bloomberg v neděli podrobila těžké kritice celý projekt EU. Podle agentury už takřka vypršel čas, aby Evropa mohla obhájit své místo ve stále nesmlouvavějším světě, který jí utíká.
Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).