Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry skandinávských zemí, jako je Dánsko nebo Finsko, které platí za učebnicový příklad poměrně hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik. Čechy podle Eurostatu loni ohrožovala chudoba nejméně v celé EU.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
V rámci předvolebních slibů mluvil Donald Trump intenzivně o potřebě reformy daňového systému v USA a o jeho odhodlání daně snižovat. Dosud bylo téma daní zastíněno aktivitou prezidenta v oblasti obchodní politiky. Téma daní ale postupně stále více probublává do veřejného prostoru. Trump na své sociální síti v neděli v zásadě slíbil, že výrazně sníží příjmové daně občanům USA, aby tlumil negativní dopady zavedených cel. Výpadek daňových příjmů mají pak vyrovnat právě cla. Připustil, že pro některé skupiny obyvatel by příjmové daně mohly být úplně zrušeny.
Před pěti lety začala rekonstrukce spodní části Václavského náměstí, nejdůležitějšího náměstí v zemi. Měla stát 330 milionů korun. Projekt se, jak je v Česku zvykem a vždy se to dá očekávat, zpozdil o několik měsíců a prodražil o víc než sto milionů korun. Veřejných peněz do kapes soukromé stavební firmy. Prý kvůli „nepředpokládaným okolnostem“.
Ministryně obrany Jana Černochová považuje schůzku amerického prezidenta Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Zelenským ve Vatikánu za průlom. Vyjadřuje podle ní naději, že Trump prozřel v tom, že ruský prezident Vladimir Putin je agresor. Za posun schůzku považuje i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ach ti čeští posunovači.
Volba nového papeže není jen duchovní záležitost. Volba papeže je volba nejvlivnějšího muže planety. Církev je nejstarší a nejmocnější organizace na světě. Má vlastní stát i banku. Pracuje s hmotnými i nehmotnými statky a působí na všech kontinentech. Proto existuje i snaha ovlivnit výsledek konkláve.
Americký prezident Donald Trump bude toto úterý ve funkci sto dní. Končí mu tedy ona příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad sám věřil tomu, že ji uskuteční. Avšak hájení končí, a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité. Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.
Řidiči nově zaplatí souhrnně takřka čtyři miliardy korun za rok. Evropská unie totiž plánuje povinné technické kontroly každoročně, ty navíc zdražují samy o sobě.
Po týdnech propadů burz se investorům opět vrací optimismus. Dodávají ho také výsledky firem, kterým se v prvním kvartálu dařilo lépe, než samy čekaly. Na Trumpem ohlášený zlatý věk to ale zatím nevypadá.
Výsledky dubnových předvolebních průzkumů působí jako nevinné, zbytečné hrátky. Opak je pravdou. Formují totiž zásadně mysl voličů.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
