Západ zaostává za Ruskem a Čínou ve výrobě některých důležitých válečných zbraní a obranných systému, upozorňuje list Wall Street Journal. A za klíčový důvod tohoto stavu označuje deindustrializaci Západu, která je podle ekonoma Lukáše Kovandy poháněná environmentálními programy typu Green Dealu.
Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.
Už dva státy USA zakázaly exprezidentu Donaldu Trumpovi kandidovat v tamějších primárkách. Je tak prvním prezidentským kandidátem, který čelí takovému odporu. Ačkoli se jedná o malé státy, mohou jejich kroky Trumpově kampani pěkně zavařit.
Ano, bude naděje. Kdo nechce v příštím roce chudnout, měl by si zajistit růst mzdy alespoň o osm. Kromě inflace se na tom podepíše také negativní vliv vládního „konsolidačního“ balíčku a také růst cen energií.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Bývalý francouzský předseda Evropské komise Jacques Delors byl možná nejdůležitější osobností dějin evropské integrace. Za jeho působená vznikaly základní kameny, na kterých stojí dnešní podoba Evropské unie. Žádné křivé banány a pomazánková másla, Delors byl státníkem s vizí.
Blíží se 1. leden a spolu s ním také největší změny v daních za poslední dekádu. Důvodů pro to má vláda opravdu dost. Nicméně fakt je i ten, že měnit daně je oblíbená disciplína všech vlád. Přitom právě daně by měly být stabilním základem fungování společnosti.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Premiér Fiala přednesl své vánoční poselství.V něm opět předvedl, že víc než schopným kapitánem, který umí provést zemi těžkými časy, je spíše snílkem, který žije ve světě velkých myšlenek a iluzí, ale všední realita společnosti mu uniká.
Lidé během svátků v průměru přibírají hned několik kil. To je důkaz toho, že předtím dali obchodníkům vydělat více, než museli. Vyšší marže řetězců jsou přímým výsledkem určité zákazníkovy nestřídmosti. Její následky, v podobě oněch kil navíc, pak po svátcích nestřídmé zákaznictvo zhusta řeší zakoupením permanentky do fitness centra. Z nestřídmosti tak profitují nejen řetězce, ale i „fitka“. A kola ekonomiky se točí. Kouzelný a marketingově stále neodbytněji podchycovaný příběh Vánoc s tak silným duchovním rozměrem jim poskytuje velmi účinné „mazivo“.
