Starobních důchodců bylo ke konci roku 2022 podle statistik sociální správy téměř 2,4 milionu. Spolu s invalidními důchodci a vdovami a vdovci je v Česku celkem 2,85 milionu lidí, kteří pobírají státní penzijní dávky. Celkový počet nějaké formy důchodu byl ke konci loňského roku víc než 3,4 milionu. Je to součet starobních či pozůstalostních důchodů, někdo má starobní i vdovský důchod zároveň.
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Marian Jurečka, který je nyní shodou okolností ministrem sociálních věcí, dostal na starost nevděčný úkol. Připravit něco jako reformu důchodového systému. Úkol, na kterém si již mnozí experti vylámali zuby. Fakta jsou totiž jasná. Důchodců bude neustále přibývat a není úplně jasné, kdo je bude živit.
Nové formy nájemního bydlení mění tuzemský trh s rezidenčním bydlením. Developeři mění strategie. Očekávají, že nově budou jejich klienty ve větší míře investiční fondy. Možná i ty penzijní, pokud to česká legislativa umožní. Co se aktuálně děje na trhu s bydlením shrnuje ve svém komentáři Jiří Vančura, ředitel úseku Real Estate v Trinity Bank.
V Česku příštích měsíců může zkrachovat až 10 tisíc internetových obchodů, míní experti. Každý pátý e-shop bojuje o přežití. V zoufalství „posledního tažení“ pravděpodobně nabídnou až absurdně vysoké slevy. Zákazníkům se vyplatí s nákupy počkat.
Proslýchá se, že přítel po boku nově zvolené hlavy státu, lobbista Kolář, má téměř hotovou knihu o historické cestě generála Pavla z obce Černouček na Pražský hrad. Prozatím s pracovním názvem – „Jak jsem panáčkovi z gumy vdechl život“. Bude to prý bestseller. Coming soon.
Fenomén Případů 1. oddělení vynesl Českou televizi v roce 2022 k dalšímu titulu nejsledovanější tuzemské televizní skupiny. Podle ředitele programu ČT Milana Fridricha za tím stojí zejména správně nastavený systém kontroly, díky němuž dokáže veřejnoprávní stanice konkurovat komerčním televizím i nové konkurenci ze strany streamingových služeb. Ty podle Fridricha pak nejsou jen konkurencí, ale také partnery. Detaily ale zatím zveřejnit nesmí.
Doba je turbulentní a naplněná nejistotami, ale zpětný pohled ukazuje, že periody relativního klidu v historii ČNB významně nepřevládají. Jak se s nejistotami banka popasuje, záleží nejen na tom, jaká rozhodnutí přijímá, ale také jak zdařile o nich informuje. Našlapovat kolem ČNB je třeba velmi opatrně, je to v zájmu nás všech, nezávisle na tom, co si kdo o strategii bankovní rady v posledním období může myslet, varuje hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Posledním příkladem je jednání o úsporném balíčku, či jak si vláda pojmenovala seznam škrtů a zvyšování daní. Už i ministr financí Zbyněk Stanjura přiznává, že najít shodu na více než šedesáti opatřeních mezi pěti vládními partajemi je nadlidský úkol. Domluva prý po třech měsících panuje zhruba na půlce návrhů, o druhou polovinu se ještě bude svádět boj.
Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
