Je to taková ekonomická dojmologie. Vláda tvrdí, jak svým tlakem dosáhla poklesu cen potravin. A prodejci nám tu měsíce tvrdili, jak jsou vysoké ceny důsledkem války na Ukrajině. Ale všechno je trochu jinak. Jak? To ve svém komentáři vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V Anglii a Severním Irsku se v minulých dnech konaly komunální volby, které naznačily mnohé o celostátním rozložení sil. Radost mohou mít labouristé a opoziční strany. Pro Sunakovy konzervativce byly varováním.
Ve veřejné rozpravě o konsolidačním balíčku se objevil nový pojem – totální neschopnost koaličnosti. Autor? Kdo jiný než bývalý předseda ODS, expremiér a exprezident Václav Klaus. Podle něj „vláda předvedla totální neschopnost koaličnosti, kde se nemohou domluvit“. O krocích, které vláda zamýšlí, už toho bylo řečeno mnoho… Ti, kteří nebyli políbeni ani ekonomikou, ani politikou či politologií, jednoduše říkají, že je to bordel.
V uplynulém období technologické společnosti dál táhnuly americký akciový trh vzhůru, když zejména Microsoft v očekávání „boomu“ AI atakuje svoje historická maxima. Americký Nasdaq se nachází na nejvyšších úrovních od loňského srpna. Situace kolem jednání o dluhovém limitu USA se postupně zlepšuje. Prezident Biden zůstává optimistický ohledně dosažení dohody, ale trhy sledují především komentáře předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho k této otázce. A co se děje okolo akcií ČEZ?
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.
Principy udržitelného podnikání ESG (Environmental, Social, Governance) jsou realita dnešního byznysu. Nutnost i trend, který se nezastaví, podmínka bank na financování, postupné povinné reportování. Ale stojí za přemýšlení, jestli se vše nezužuje jen na ono E, kde se všechno točí kolem uhlíkové neutrality a reakce na klimatické změny. Kde jsou jasné strategie a kroky u pilířů S a G? Není to jen hra na sociální ohledy a governance (v češtině se to nesnadno výstižně překládá)? Jasno v tom není, ale bez toho se pak nejedná o ESG.
S Karlem Havlíčkem, stínovým premiérem, jsme dělali rozhovor minulé úterý. Po rozhovoru se ve své kanceláři celkem překvapivě rozpovídal o podlimitních zakázkách na Ředitelství silnic a dálnic. Jak je prý pobírá jakási propojená skupina podnikatelů, že jde o sekání trávy kolem dálnic a podobné drobné činnosti a jak je celý systém „dojení“ státu propracovaný. Havlíček také ze svého křesla v budově poslanecké sněmovny líčil, jak s touto partičkou chtěl zatočit, jak s nimi seděl v jedné místnosti a jak byli arogantní a sebejistí ve svém vztahu k vedení ředitelství.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Po letech spojených s uzavíráním provozů a energetickou krizí začínají mít české firmy už zase chuť opatrně investovat a rozšiřovat podnikání. Nálada českých firem a podnikatelů se vrací podle Indexu očekávání firem, který dnes zveřejnila ČSOB, do období před příchodem pandemie covid-19. „České firmy jsou neuvěřitelně vitální a schopné ustát ekonomické nástrahy a výzvy, a to nás vede k mírnému a velmi křehkému optimismu do budoucna,“ zdůraznil v rozhovoru Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
