Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ministra Stanjuru neopouští ambice snížit napřesrok schodek státního rozpočtu o 70 miliard. Jak toho chce dosáhnout, sdělil ve čtvrtek. „Doporučený poměr úspor a příjmů na jedné straně rozpočtu jsou dvě ku jedné. Zhruba dvě třetiny z těch sedmdesáti miliard znamená, že by se měla snížit bilance o snížené výdaje a asi jedna třetina na straně příjmů,“ naznačuje. Díky za info. To jsme potřebovali vědět.
Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Ve Švýcarsku se uskuteční referendum o záležitosti, kterou v tomto týdnu český Senát zamítl. Totiž o ústavním ukotvení práva na platbu v hotovosti. Stoupenci referenda v této věci, Švýcarské hnutí za svobodu, shromáždili pro záměr více než 157 tisíc podpisů svých spoluobčanů. Pokud úřady potvrdí platnost alespoň 100 tisíc podpisů z nich, musí se ze zákona alpské země referendum konat.
Celková inflace ve Spojených státech dosáhla svého maxima v červnu 2022 na 9,06 procenta. Od té chvíle stabilně klesala tempem v průměru 0,4 procenta měsíčně až do prosince, kdy činila 6,45 procenta. Letos v lednu proces dezinflace výrazně zpomalil a lednová inflace byla publikována na 6,41 procenta. Co stojí za tímto zpomalením? „Tempo poklesu inflace v lednu výrazně zpomalilo, ekonomika je silnější, než se čekalo a centrální bankéři začínají reagovat,“ uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov k situaci ve Spojených státech.
Tak jako další sociální sítě i YouTube po prezidentských volbách roku 2016 několik let stupňoval snahu potlačovat dezinformace. Najímal analytiky a moderátory obsahu a investoval do posílení automatizovaných nástrojů proti šíření falešných narativů. Dnes už to neplatí, napsal tento týden americký list The New York Times.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin „myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů“.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Češi tankují naftu nejlevněji od počátku ruské invaze. A pohonné hmoty ještě zlevní. Nafta u tuzemských čerpaček stojí o čtyři koruny na litr míň než v Maďarsku. Je levnější i než v Polsku a na Slovensku.
Průměrně vydělávající důchodce kvůli nižší valorizaci jen letos přijde na penzích o 7100 korun.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa🚀 s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury. Klíčová startovací rampa byla mimo provoz od 27. listopadu, kdy byla poškozena při startu vesmírné lodi Sojuz MS-28.
