Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Současná vláda Petra Fialy vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Sečteno, podtrženo, tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Žádné vládě se nechce do úpravy valorizačního vzorce penzí. Což je v jednoduchosti řečeno každoroční navýšení penzí na základě vzorečku, kde hlavní roli hraje výše inflace (v současnosti je 15 procent), a poloviny růstu reálné mzdy. Za loňský rok byl růst reálných mezd 6,5 procenta.
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard korun. Komentuje čísla k plnění rozpočtu za období leden až duben, které v úterý vydalo ministerstvo financí, ekonom Lukáš Kovanda.
Často máme tendenci preferovat známé před neznámým, domácí před cizím. Pustit se do nového dobrodružství vyžaduje jistou dávku odvahy a překonání přirozeného instinktu, který nám radí zůstat v bezpečí. V investiční teorii se vlivem emocí na rozhodování investorů zabývá ,celá vědecká oblast behaviorálních financí. Jednou ze známých tendencí, které investory často vedou k nesprávným rozhodnutím, je tzv. „home bias“. Tedy tendence investovat prioritně v domácím, známém prostředí.
Svátek práce bývá mylně označován za komunistický svátek. Najdou se dokonce tací, kteří by jej zrušili. To by však byla chyba. Místo mávátek v nadcházejících letech bude mít cenu opět si připomínat, jak důležitou roli v životě lidí práce hraje. Bude jí totiž méně a méně. Jaký to bude mít dopad na lidské vědomosti, znalosti a dovednosti?
Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Šéf zdravotnického rezortu Válek je si na sto procent jistý, že od poloviny května bude v Česku dostatek antibiotik. Jednak proto, že se ministerstvu u části výrobců, kteří situaci zavinili tím, že nedodávají dostatek potřebných léčiv, podařilo obnovit dovozy a především pak proto, že se zlepšuje počasí. Jestli něco místním politikům jde, tak zdůvodnit, proč něco nejde nebo nešlo. A co na českou léčbu počasím Slunečník, Měsíčník a Větrník?
V uplynulém týdnu se akciové trhy solidně zhouply směrem dolů, americký index S&P 500 poklesnul až k hladině 4050 bodů, kde znovu našel pevnou podporu kupců. Ti chtěli patrně využít korekce širšího trhu. Tento „výplach“ se odehrál i přes pokračující solidní výsledky v americkém korporátním sektoru, kde rozhodně nezklamal Microsoft ani Alphabet (Google). Obě společnosti překonaly konsensus analytiků a udržují víru v to, že případná technická recese v americké ekonomice nebude mít na zisky velkých společností výraznější dopad.
Páteční zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“.
Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa🚀 s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury. Klíčová startovací rampa byla mimo provoz od 27. listopadu, kdy byla poškozena při startu vesmírné lodi Sojuz MS-28.
