Česko by mělo své předsednictví v Evropské unii, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu racionality v energetické oblasti. Premiér Fiala hovoří spíše o energetické suverenitě, jenže ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Nejenom český, ale unijní průzkum nálad potvrzuje zhoršení podnikatelského a spotřebitelského sentimentu. V případě spotřebitelů jsou negativní výsledky nálad srovnatelné se situací na začátku pandemie v roce 2020, v případě podnikatelů jsou výrazně lepší než tehdy, ale i tak se měsíc od měsíce zhoršují.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Světově významná ratingová agentura Moody’s v noci na dnešek středoevropského času oficiálně potvrdila, že Rusko se ocitlo v platební neschopnosti – tedy v bankrotu – vůči svým zahraničním věřitelům.
Akcie ČEZ včera spadly nejvíce za osm let, podnik přišel o 70 miliard své hodnoty, a to jen kvůli špatné komunikaci vláních stran. Dnešní valná hromada rozhodne o dividendě, jež asi bude zbytečně nízká
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Když jde do tuhého, začínají se rozprodávat i rodinné šperky. Česko podobnou situaci již několikrát zažilo a nyní se opět ve veřejné diskuzi začíná skloňovat jméno Budějovického Budvaru, jediného pivovaru v rukou státu. Jenže zrovna v jeho případě není prodej tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V cestě smysluplné privatizaci totiž stojí spory o ochrannou známku, které vytváří podstatnou část aktuální hodnoty pivovaru, upozorňuje expert přes ohodnocení podniků poradenské společnosti RSM Rudolf Hájek.
Nizozemský premiér Dick Schoof oznámil, že ❌ rezignuje v reakci na odchod krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.
