Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Litr benzínu stojí pod 40 korun. Při eskalaci bojů na Blízkém východě to bude 45
Pohonné hmoty v Česku zatím zlevňují. Pokud se konflikt mezi Izraelem a Hamásem rozšíří, mohou citelně zdražit, až na 45 korun za litr, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrná cena benzinu v Česku klesla po čtyřech týdnech pod 40 korun za litr. Za poslední týden zlevnil natural o 61 haléřů na 39,90 koruny. O 24 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,17 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot druhý týden v řadě.
V příštích sedmi dnech benzín zlevní, a to v rozsahu kolem 50 haléřů na litr, zatímco nafta z důvodu začínající topné sezóny zlevní méně, zhruba o 20 haléřů na litr. S nastupující topnou sezonou totiž stoupá poptávka po topné naftě, používané v průmyslu.
Bezpříkladný víkendový útok Hamásu na Izrael zatím k růstu cen ropy, ani pohonných hmot nevede. V porovnání s koncem září je ropa Brent na světových trzích zhruba o dvanáct procent levnější. Přesto, že bezprostředně po otevření burz po víkendových útocích v Izraeli došlo k jejím určitému, ovšem jen přechodnému zdražení. Citelně nyní zlevňují také paliva, nafta i benzín, velkoobchodně prodávaná na komoditní burze v Rotterdamu.
Čína už letos ušetřila téměř deset miliard dolarů, v přepočtu přes 231 miliard korun, díky rekordním nákupům ropy ze zemí, na které se vztahují západní sankce. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, která vycházela z údajů od obchodníků a rejdařů. Nezamýšleným důsledkem sankcí uvalených Spojenými státy a dalšími zeměmi na Rusko, Írán a Venezuelu se tak stalo snížení nákladů na dovoz pro rafinerie v Číně, která ale také často tyto jednostranné sankce kritizuje.
Třetí se směje. Čína ušetřila díky západním sankcím miliardy dolarů při nákupu ropy
Money
Ropa může výrazně zdražit
Ropa ovšem může výrazně zdražit zejména v tom případě, pokud by Izrael identifikoval Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost…
Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii, v masivnějším měřítku než roku 2019, nebo blokací Hormuzské úžiny, která slouží k vývozu podstatné části arabské ropy. To by cenu ropy potenciálně vyhnalo hodně nahoru. A tím pádem i cenu benzínu či nafty v Česku. Potenciálně až k úrovni 45 korun za litr.
Jediný způsob, jak nesponzorovat, byť nepřímo, krveprolití a masakry, je zastavit jakoukoli finanční pomoc Gaze, zdůrazňuje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Katar sponzoruje teroristy z Hamásu. A Němci taky
Názory
I pokud by ale Spojené státy přikročily nikoli k útoku na Írán, ale jen ke striktnějšímu vynucování embarga na vývoz íránské ropy, může se cena barelu ropy Brent snadno dostat nad úroveň 100 dolarů. USA nyní přivírají oči nad vývozem íránské ropy, neboť tento vývoz stlačuje světovou cenu ropy a jde tak proti zájmu Ruska. Zpřísnění postoje Washingtonu vůči Teheránu se tak hodí Rusku, neboť zvýší cenu ropy a přihraje Kremlu další peníze na válčení na Ukrajině.
Zadruhé, v důsledku útoku Hamásu hrozí výrazné oslabení eura vůči dolaru. Za euro by se nemusel dát koupit ani jeden celý dolar, pokud cena ropy překročí 110 dolarů za barel, plyne z aktuální analýzy japonského finančního domu Nomura. Euro ale stahují dolů také další problémy: opětovně sílící obavy z platební neschopnosti Itálie, hrozba částečné deindustrializace Německa vinou drahých energií a další roztočení inflace, zejména v důsledku právě zdražující ropy, případně i plynu.
