Rusko dnes po 104 letech zbankrotovalo – jak se teď zahraniční věřitelé dostanou ke svým penězům? Někteří hodlají vyčkávat, jak bude válka a jednání pokračovat. Jiní se ale chtějí „zahojit“ z majetku ruských oligarchů či ze zmrazených ruských rezerv.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Rusko odeslalo úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatilo je v rublech. „Tím považujeme své závazky vůči věřitelům za splněné,“ uvedlo ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Bankrotu se země nevyhne, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Nastane o nedělní půlnoci, dodává.
Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.
Rostoucí náklady na zboží a zaměstnance přinutí hospody nejpozději po prázdninách zvýšit razantně ceny. Zkušení znalci trhu odhadují, že se cena čepovaného piva vyšplhá na 70 korun. Hospody tak i bez případných vládních omezení čeká nejspíš velký odliv zákazníků, kteří prostě budou popíjet doma. Co s tím? Hospodští si prožijí totéž, co provozovatelé kin. Českou hospodu čekají změny.
Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ.
Předseda vlády se v mimořádném projevu k národu podělil o své obavy z inflace, války na Ukrajině, a hlavně ze stále rostoucích cen energií. Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky.
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Nizozemský premiér Dick Schoof oznámil, že ❌ rezignuje v reakci na odchod krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.
