Americký prezident Donald Trump možná umí vyjednávat, ale že by rozuměl i ekonomice, to zatím nedokázal. Jeho dohoda s Evropskou unií stojí na pochybných základech. Její dopady pocítí i jeho voliči.
Cla na dovoz z EU do USA vzrostou na 15 procent, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, dodala. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes odpoledne ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který tam přiletěl na čtyřdenní soukromou návštěvu. Očekává se, že se jejich jednání bude týkat obchodních vztahů mezi EU a Spojenými státy a toho, jak zabránit obchodní válce.
Snad každému, kdo hodně cestuje, nakupuje v zahraničí či má v cizí měně i příjmy, se dnes vyplatí mít v bance i cizoměnový nebo multiměnový účet. Přečtěte si, jaký je ale mezi těmito účty rozdíl a ve kterých bankách v Česku si je můžete vůbec otevřít, popřípadě kde je chystají do nabídky zařadit.
V uplynulém volební období se resortu kultury, který od roku 2021 vede ministr Martin Baxa (ODS), podařilo splnit řadu bodů z vládního programového prohlášení. Týká se to například zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo), vzrostl také rozpočet samotného ministerstva. Lze však stále slyšet i nespokojenost s rozdělováním grantů a dotací. Některé příspěvkové organizace ministerstva také musely v minulých letech propouštět. Další směr by měla určit koncepce Státní kulturní politiky 2026+, kterou bude schvalovat vláda. Uvedla to mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Afrika má díky potenciálu obnovitelné energie šanci stát se výkladní skříní zelených technologií. Anebo také varovným příkladem toho, co se může pokazit, pokud nedokáže vynikající příležitost správně uchopit.
Centrální banky mají problém. Potenciálně fatální. Poslední dobou se totiž množí akademické studie, které je „viní“ z mnohem většího vlivu na vývoj dlouhodobých reálných úrokových sazeb, než jaký jim doposud hlavní ekonomický proud připisoval. Nejde o maličkost.
Prezident Donald Trump ve čtvrtek podpořil podnikatele Elona Muska. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal, že nezničí jeho společnosti tím, že jim odebere federální dotace, a chce, aby Muskovy podniky prosperovaly.
Evropská unie doufá v dohodu se Spojenými státy, která ji zachrání od vysokých cel. Ne všichni evropští lídři však mají s Donaldem Trumpem trpělivost, a proto se v Bruselu připravuje i ostřejší varianta.
Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
Společnost Neuralink chce do roku 2031 ročně implantovat své čipy 20 tisícům lidí a mít roční tržby nejméně miliardu dolarů (20,9 miliardy korun). O plánech neurotechnologické firmy podnikatele Elona Muska píše agentura Bloomberg s odvoláním na dokumenty pro investory.
