V Česku bude v příštích letech výrazně přibývat lidí, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Podle predikce sociálních služeb zveřejněné Národním zdravotnickým informačním portálem by se jejich počet mohl do deseti let zvýšit o více než třetinu.
Fúze a akvizice v Česku nabraly tempo. Loni se uskutečnila téměř stovku velkých transakcí. Závěr roku patřil prodejům kancelářských nemovitostí. Během pouhých 18 dnů se zobchodoval objem odpovídající předchozím 18 měsícům. Data přináší M&A Index společnosti Deloitte.
Svět pije méně vína, ale investoři do něj vkládají víc kapitálu. Prémiové a limitované lahve přinášejí podle indexů zhodnocení až 10 procent ročně a stávají se alternativou k tradičním trhům.
České spořitelně loni stoupl čistý zisk meziročně o 6,1 procenta na 27,8 miliardy korun. Provozní zisk vzrostl o 5,3 procenta na 33,9 miliardy korun. Vliv na to měly o 4,7 procenta vyšší provozní výnosy, které dosáhly 59,2 miliardy korun. Provozní náklady se zvýšily o čtyři procenta na 25,3 miliardy korun. Neauditované konsolidované výsledky poskytla Česká spořitelna.
Barcelona zdvojnásobí turistickou daň, aby s její pomocí mohla financovat dostupné bydlení. Daň bude nově činit až 15 eur (363 korun) za noc, a bude tak jedna z nejvyšších v Evropě. Opatření má španělskému městu také ulevit od nadměrného množství návštěvníků, informuje agentura Reuters.
Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal.
Je dobře, že vláda přichází se svou hospodářskou strategií prakticky na začátku svého volebního období, takže je ještě čas něco prosadit, říká ekonom a vyučující na Metropolitní univerzitě Praha Dominik Stroukal. „Obecně platí, že daleko horší než vymyslet nějaká opatření, je zvládnutí politické stránky věci,“ bilancuje zkušenosti ze svého působení v nedávno rozpuštěné Národní ekonomické radě vlády (NERV).
Evropská komise žádá Česko o vysvětlení, jak brání střetu zájmů premiéra. Požaduje detailní právní analýzu i potvrzení, že Agrofert nečerpá evropské peníze. Česko má měsíc na odpověď. Ve hře jsou miliardy korun.
Úroky na termínovaných vkladech se v únoru nejčastěji pohybují mezi 2,3 a 3,4 procenta ročně. Sazby přes tři procenta nabízejí jen vybrané banky. Většina velkých bank se drží blíže k hranici tří procent, či spíše pod ní.
Ceny výrobců, které do jisté míry předznamenávají, kam půjde spotřebitelská inflace, v lednu podle ve středu zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokračovaly v sestupu. Až na ceny stavebních prací a stavebních materiálů a částečně i tržní služby podnikům. Nejvíce šli dolů s cenami farmáři. Průmyslové ceny ovlivnilo převedení poplatků za POZE z firem na stát.
Česko se podle nového Indexu prosperity zařadilo na osmé místo mezi ekonomikami EU. Vyniká robotizací i relativně nízkým zadlužením. Slabinou ale zůstává nízká přidaná hodnota a struktura investic. Analytici varují, že bez změny strategie může země ztratit tempo.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.