Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Následující měsíce přinesou spoustu výzev pro všechny obchodníky. Na jedné straně je budou tížit rostoucí náklady na energie a mzdy, na straně druhé budou tlaky od zákazníků, kteří nebudou ochotni platit vyšší ceny za zboží a služby. Jak z toho ven? Jednu z možných odpovědí na to přinesla konference Boost your business!, kterou pořádal byznysový portál newstream.cz. Hlavní radou úspěšných podnikatelů je digitalizace.
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.
Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americké akcie jsou pro dlouhodobé investory stále skvělou sázkou, říká známý akciový býk Jeremy Siegel. Nic na tom nemění ani agresivní postoj americké centrální banky (Fed) v otázce úrokových sazeb, který uvrhl index S&P 500 do medvědího trhu. Jsme velmi blízko, ne-li přímo v bodě, kdy bude inflace zkrocena,” říká Siegel.
Prostředí rostoucích úrokových sazeb podněcuje výprodeje na kapitálových trzích. Ty mohou taky znamenat pro investory velkou příležitost. Jak investovat v čase vysoké inflace radí ti nejzkušenější z nich na konferenci pořádané investiční společností EMUN.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Jízdenky na železnici zdraží od 11. prosince o 15 procent. Takové zdražení chystají státní dopravce České dráhy u kilometrických tarifů i ministerstvo dopravy pro systém jednotného tarifu (SJT) One Ticket. Jednotné jízdenky lze využívat téměř ve všech vlacích v Česku bez ohledu na dopravce, oznámili mluvčí drah a ministerstva.
Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Jde o součást dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva bojovat proti energetické krizi. Nový plán stanovuje i principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.
Ekonomický růst je v rozvinutých zemích podpořen nakumulovaným bohatstvím, v rozvojových zemích rostoucí populací. V prvním případě utrácí menší počet domácností významnější částky, ve druhém případě utrácí skromnější částky zvětšující se počet domácností. Kombinace bohatství a populačního růstu bude podle predikce OSN i nadále spíše raritou. Demografické karty jsou pro následující dekády z velké části rozdány, přičemž budou spolurozhodovat o ekonomické výkonnosti jednotlivých regionů, míní ekonom J&T Banky David Havrlant.
