Barokní zámek, statek a 12 tisíc metrů pozemků. Cena?
Za cenu lepšího bytu v Praze může mít nový majitel celý barokní zámek, hospodářský dvůr i kus chmelařské historie. V Milčevsi u Žatce je na prodej památkově chráněný areál za 19,5 milionu korun. Nabízí přes 12 tisíc metrů čtverečních pozemků, zámek k dokončení rekonstrukce, zrekonstruované hospodářské budovy i unikátní bývalou sušárnu chmele s původními pecemi.
Na českém realitním trhu se znovu objevila nabídka, která ukazuje zvláštní paradox historických nemovitostí. Zámek může stát méně než luxusní byt v Praze. Jenže kdo si ho koupí, nepořizuje si hotový sen, ale projekt. A často i velkou odpovědnost.
V Milčevsi u Žatce je na prodej barokní zámek s přiléhajícím hospodářským dvorem za 19,5 milionu korun. Areál má pozemky o výměře 12 372 metrů čtverečních a užitnou plochu kolem tři tisíce metrů čtverečních. Součástí je samotný zámek, hospodářské budovy, sýpka i bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi..
Zámek, statek a kus chmelařské historie
Milčeves leží přímo v žateckém chmelařském kraji. A právě to dává nabídce silnější příběh než u běžných historických sídel. Neprodává se tu jen zámecká budova, ale celý hospodářský areál spojený s krajinou, kterou po staletí formovalo pěstování chmele.
Samotný zámek má dvě podlaží a celkovou podlahovou plochu 488 metrů čtverečních včetně sklepa. Dispozice 14+2 dává novému majiteli poměrně širokou svobodu, jak objekt využít. Přízemí dříve sloužilo jako kanceláře, horní patro je připravené na dokončení započaté rekonstrukce. V přízemí se zachovaly klenby, horní podlaží je plochostropé.
V celé budově byla podle nabídky realitní kanceláře Luxent vyměněna okna za nová dřevěná, s okenicemi ve špaletách, která respektují původní charakter stavby. Interiér je vyklizený a čeká na další úpravy.
Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.
Rekonstrukce zámku se prodražila o pětinu. Bez akcí by se neuživil, říká hrabě Kinský
Reality
Nejen romantika, ale i podnikatelský potenciál
Silnou stránkou této nemovitosti je rozsah areálu. Část hospodářských budov o užitné ploše zhruba 2500 metrů čtverečních je už kompletně zrekonstruovaná. To otevírá možnosti pro skladování, zemědělství, lehkou výrobu, ustájení, ateliéry nebo jiné podnikatelské využití.
Součástí areálu je také zachovalá barokní sýpka. Největší zvláštností je ale bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi. V regionu, který proslavil Žatecký poloraný červeňák, nejde jen o technický detail, ale o silný prvek příběhu celé nemovitosti.
Areál je od roku 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka. To zvyšuje jeho historickou hodnotu, ale zároveň znamená, že nový majitel bude muset při dalších úpravách počítat s památkovou ochranou.
Historické nemovitosti lákají. Ale nejsou pro každého
Newstream se trhu se zámky a historickými nemovitostmi věnuje opakovaně. V posledních letech se ukazuje, že takové objekty mohou být cenově překvapivě dostupné, někdy i levnější než luxusní byty ve velkých městech. Jenže srovnání pořizovací ceny je zavádějící. U historických areálů často rozhodují až další náklady: technický stav, rozsah rekonstrukce, provoz, památková ochrana a hlavně schopnost najít objektu smysluplné nové využití.
Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.
Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život
Reality
Odborníci na historické reality dlouhodobě upozorňují, že tento segment se nechová jako běžný trh s byty nebo domy. Každý prodej je individuální, likvidita je nízká a kupující musí velmi dobře počítat nejen pořizovací cenu, ale i budoucí investice a náklady na provoz.
Milčeves do tohoto trendu zapadá, ale zároveň se od něj odlišuje. Za 19,5 milionu korun se tu neprodává pouze zámek čekající na nového majitele, ale celý funkčně využitelný hospodářský dvůr s přímou vazbou na chmelařskou historii Žatecka. Právě kombinace zámku, statku, sýpky a sušárny chmele může být pro kupce důležitější než samotná zámecká romantika.
Krajina UNESCO a hodina od Prahy
Milčeves leží u Žatce, v regionu, který je po staletí spojený s pěstováním chmele. Zemědělská a industriální krajina Žatecka byla díky své chmelařské tradici zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Nedaleký Žatec nabízí kompletní občanskou vybavenost i turistické zázemí. Ve městě se nachází historické centrum, synagoga, radniční věž, renesanční sladovna nebo Chrám chmele a piva. Do Prahy trvá cesta autem necelou hodinu, hranice s Německem jsou dostupné zhruba do půl hodiny.
Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů. 
FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
