Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Za vrt dáte statisíce. Voda ale není jistá, varuje hydrogeoložka

Místopředsedkyně ČAH Barbora Topinková
www.cah-uga.cz, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zájem Čechů o vlastní studny roste. Důvodem je sucho, ekonomika i snaha nebýt závislý na veřejném vodovodu. Jenže hladiny podzemní vody v některých oblastech klesají a nový vrt nemusí být řešením. „Spousta novostaveb si pořídila vrt pro strýčka příhodu, který pak téměř nevyužívá,“ říká Barbora Topinková, místopředsedkyně výkonné rady České asociace hydrogeologů.

Vnímáte v posledních letech rostoucí zájem lidí o vlastní studny a vrty kvůli suchu?

Vnímáme, a nejen kvůli suchu, ale i ekonomice a celkové nestabilitě ve světě. Lidé nechtějí být závislí na vodárenských společnostech, chtějí používat vlastní studnu, např. pro velké objemy spotřeby v domě při splachování. Na zálivku, kde je daleko větší denní spotřeba vody než jednoho člověka na den, což je asi 100 l, je stále lepší dešťová voda ze sudu, to ví každý zahradník, ale když dojde, ta ze studny je lepší než ta z vodovodního řadu, protože v ní není chlór. Navíc z vlastní studny čerpáte bezplatně, pokud nepřekročíte 6 000 m3 za rok. Totéž platí pro naplnění bazénu.

Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu

Aprílový duben je historie. Vedra se budou střídat s bouřkami, říká šéf ČHMU Rieder

Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.

Přečíst článek

Jaký je aktuálně stav podzemních vod v Česku a co to znamená pro majitele starších kopaných studní?

Hladina podzemní vody v mělkých vrtech je v tomto (31.) týdnu na území ČR celkově mimořádně podnormální, regionálně se však stav liší. A teď lidsky – vidíme, že je sucho, ale do roční bilance ještě nepromluvily podzimní srážky, takže nemůžeme říct, jak významné letošní sucho je. Ale my v dlouhodobém kontextu své terénní praxe vidíme, že hladiny podzemní vody v ČR zaklesávají stále níže, a to v mělčích horizontech i o několik metrů, v závislosti na oblasti a pozici vůči drenážní bázi, resp. vodnímu toku.

Každopádně mělké kopané studny vázané na mělké kvartérní kolektory reagují na sucho rychleji a citlivěji, a to i když jsou případně založeny na puklině, kterou může proudit významnější přítok podzemní vody. Mohou proto být během léta „na suchu“. Z takových studní se bohužel během let mohou stát jen „záložní zdroje“. Je vhodné upozornit, že téměř ¾ území ČR má horniny, které mají nízkou schopnost akumulovat větší zásoby podzemní vody na delší období. Většina podzemní vody z našeho území odtéká. V suchém období v tocích teče v podstatě jen podzemní voda.

Kdy má smysl starou kopanou studnu čistit nebo prohlubovat a kdy už je vhodnější hledat nový zdroj?

Čistit studnu má význam vždy, s odčerpáním a vyčištěním stěn a dna cca 1x za 3 roky. Pravidelná údržba a konstantní přiměřené čerpání, nikoliv zčerpávání až k sacímu koši, by mělo být samozřejmostí. Prodloužíte tak životnost své studny a zlepšíte kvalitu vody. Vrtání nové má smysl v případě, že jste v geologicky vhodné lokalitě a zdroj vody opravdu potřebujete a využijete. V dnešní době je spousta novostaveb, kde majitelé chtěli „vrt pro strýčka příhodu“, který pak téměř nevyužívají a pořídili si jej vedle solárních panelů a povinné pergoly na grilování.

Jaký je rozdíl mezi tím, že prohloubení studny zvýší zásobu vody, a tím, že skutečně zvýší vydatnost zdroje?

Prohloubení studny se dělá vrtným průměrem cca 220 mm, s vystrojením cca 160 mm. Každých 10 m takové studny zvýší zásobu vody o 201 litrů, ale je to zásoba statická. Vydatnost zdroje se naopak zvýší tím, že tento vrt bude naprojektován do nové, hlubší pukliny nebo vodonosné vrstvy, která bude do vrtu jeho perforovanými částmi přitékat. Potřebujete proto dobrého hydrogeologa, který to šikovně naprojektuje, vymyslí a v terénu při vrtných pracích doladí.

Může větší počet nových studní nebo vrtů v jedné lokalitě negativně ovlivnit okolní zdroje?

Ano, pokud jsou odběry podzemní vody ze stávajících a nových studní z jednoho hydrogeologického povodí, a proto je nutné zpracovat bilanci přírodních zdrojů podzemní vody. Ta by měla ukázat, zda je podzemní vody dlouhodobě v daném území dostatek pro požadované odběry. I proto se již v minulosti stavěly vodovody. Proto se ke každému projektu studny přikládá vyjádření hydrogeologa s odbornou způsobilostí, který okolní vodní zdroje tzv. pasportizuje – obejde, změří v nich hladinu a hloubku a situaci vyhodnotí. Také vrtné práce musí být dobře provedeny, vrt kvalitně odtěsněn v hloubkách, kde by mohl poškodit ty už existující nebo přisávat kontaminovanou vodu z povrchu.

Bude na Vánoce kapr? Sucho ničí rybníkáře

Rybníkáři v Česku začali kvůli suchu výlovy rybníků mnohem dříve než v jiné roky. Snaží se zachránit mladé ryby, aby kvůli nedostatku vody neuhynuly. Ve hře je celá letošní sezona, a otázkou je, zda vůbec budou na Vánoce kapři.

Přečíst článek

Jak velký problém dnes představuje povolování nových studní a odběrů podzemní vody?

Problém je spíše se prokousat uličkami úředního šimla. Řízení trvá měsíce, klidně i více než půl roku. Od podání žádosti na vodoprávní a stavební úřad mohou uplynout i dva měsíce, než jej schválí k realizaci vrtných prací, další povolení potřebujete pro studny hlubší 30 m od Krajského a Báňského úřadu. Přesto je dobré, pokud už studnu máte, ale prozatím jste ji pozapomněli ohlásit vodoprávnímu úřadu, toto udělat i zpětně (pokud nebyla vyhloubena před rokem 1955). Právě pro případ, kdy by někdo v dosahu Vašeho čerpání chtěl vrtat další, nebude o vaší studně vědět a můžete sami sobě uškodit.

Co by měl majitel domu vědět předtím, než si objedná novou vrtanou studnu?

Že potřebuje kvalitního hydrogeologa s odbornou způsobilostí a dobrého vrtaře. Že si musí předem pořádně přečíst smlouvu, musí podepsat vstup na pozemek a dílo převzít až po provedení čerpací zkoušky, na základě které zjistí, kolik můžete ze studny odebírat vody. Najděte si hydrogeologa, na kterého jste získali dobré reference a který pracuje v daném území, ne přes celou republiku, a zakázku mu svěřte kompletně. On si vybere vrtaře, se kterým je zvyklý pracovat.

Hrozí, že v některých lokalitách už vlastní studna přestane být spolehlivým řešením?

Záleží místo od místa, proto je vhodné vyhledat hydrogeologa, anebo hydrogeologickou firmu a s tou se poradit. Spíše nemá cenu budovat mělčí kopané studny, které jsou citlivé na kontaminaci i sezónní sucha a v některých oblastech se kvůli suchu nevyplatí. Obecně lze doporučit stavebníkům, aby nebazírovali na vlastní studni vždy a všude. V případě, že je v obci vodovod a mají svod dešťovky ze střechy, to není nutné.

Jaký je podle Vás největší omyl veřejnosti o podzemní vodě?

Že většina vody ve vodovodech je z povrchových zdrojů. Přitom pitná voda pochází z podzemních zdrojů asi ze 40 procent. A že je to bezedná komodita, na kterou mají jako majitelé pozemku absolutní právo, protože podle vodního zákona podzemní ani povrchové vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku.

Úroda chmele byla loni rekordní

České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni

České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.

Přečíst článek

Sucho drtí české zemědělce. Co to udělá s cenami chleba a dalších potravin

Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související