Za vrt dáte statisíce. Voda ale není jistá, varuje hydrogeoložka
Zájem Čechů o vlastní studny roste. Důvodem je sucho, ekonomika i snaha nebýt závislý na veřejném vodovodu. Jenže hladiny podzemní vody v některých oblastech klesají a nový vrt nemusí být řešením. „Spousta novostaveb si pořídila vrt pro strýčka příhodu, který pak téměř nevyužívá,“ říká Barbora Topinková, místopředsedkyně výkonné rady České asociace hydrogeologů.
Vnímáte v posledních letech rostoucí zájem lidí o vlastní studny a vrty kvůli suchu?
Ano, a nejde jen o sucho. Roli hrají také ekonomické důvody a celková nestabilita ve světě. Lidé nechtějí být závislí pouze na vodárenských společnostech a vlastní studnu chtějí využívat například ke splachování, které představuje významnou část spotřeby vody v domácnosti.
Pro zalévání je stále nejvhodnější dešťová voda zachycená do sudu nebo nádrže. To ví každý zahrádkář. Když ale dojde, voda ze studny je pro zálivku vhodnější než voda z vodovodního řadu, protože neobsahuje chlor. Navíc ji lze čerpat bezplatně, pokud odběr nepřekročí 6 000 metrů krychlových ročně. Totéž platí například pro napouštění bazénu.
Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim. 
Aprílový duben je historie. Vedra se budou střídat s bouřkami, říká šéf ČHMU Rieder
Názory
Jaký je aktuálně stav podzemních vod v Česku a co to znamená pro majitele starších kopaných studní?
Hladina podzemní vody v mělkých vrtech byla ve 31. týdnu na území České republiky celkově mimořádně podnormální. Situace se však v jednotlivých regionech liší.
Zjednodušeně řečeno vidíme, že je sucho, ale do celoroční bilance ještě nepromluvily podzimní srážky. Zatím proto nelze s jistotou říci, jak významné letošní sucho bude. Z dlouhodobé terénní praxe je však patrné, že hladina podzemní vody v Česku postupně klesá. V mělčích horizontech se může v závislosti na oblasti a poloze vůči vodnímu toku snížit i o několik metrů.
Extrémní sucho už není problémem pouze menších toků. V posledních letech zasáhlo povodí Rýna, Labe či Pádu a letos výrazně postihlo také Dunaj. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe klimatická změna postupně umazává rezervy, na nichž evropské vodárenství po desetiletí stálo. Samotné šetření vodou ani přírodě blízká opatření proto nemusí stačit. Česko se podle něj neobejde bez větší akumulace vody, posilování podzemních zdrojů a patrně ani bez nových nádrží.
Evropa vysychá. Nedostatek vody ohrožuje už i Dunaj, varuje bioklimatolog Trnka
Enjoy
Mělké kopané studny napojené na kvartérní kolektory reagují na sucho rychleji a citlivěji. Platí to i v případech, kdy jsou založeny na puklině, kterou může do studny přitékat větší množství podzemní vody. Během léta proto mohou vyschnout a postupně se z nich mohou stát pouze záložní zdroje.
Je také důležité připomenout, že téměř tři čtvrtiny území České republiky tvoří horniny s nízkou schopností dlouhodobě akumulovat větší zásoby podzemní vody. Značná část podzemní vody z našeho území odtéká. V suchých obdobích navíc tvoří podzemní voda prakticky jediný zdroj vody v tocích.
Kdy má smysl starou kopanou studnu čistit nebo prohlubovat a kdy už je vhodnější hledat nový zdroj?
Čištění studny má smysl vždy. Přibližně jednou za tři roky je vhodné studnu odčerpat a vyčistit její stěny i dno. Samozřejmostí by měla být pravidelná údržba a přiměřené čerpání. Studna by se neměla opakovaně vyčerpávat až k sacímu koši. Správná péče prodlužuje její životnost a pomáhá udržet kvalitu vody.
Vybudování nového vrtu má smysl tehdy, pokud se nemovitost nachází v geologicky vhodné lokalitě a majitel nový zdroj vody skutečně potřebuje a bude jej využívat. U řady novostaveb si však lidé pořizují vrt spíše „pro strýčka Příhodu“, podobně jako solární panely nebo pergolu ke grilování, a následně jej téměř nevyužívají.
Jaký je rozdíl mezi tím, že prohloubení studny zvýší zásobu vody, a tím, že skutečně zvýší vydatnost zdroje?
Prohlubování studny se obvykle provádí vrtem o průměru přibližně 220 milimetrů, který se vystrojí pažnicí o průměru kolem 160 milimetrů. Každých deset metrů takového vrtu zvýší objem vody přibližně o 201 litrů. Jde však pouze o statickou zásobu.
Skutečná vydatnost zdroje se zvýší pouze tehdy, pokud vrt zasáhne novou, hlouběji uloženou puklinu nebo vodonosnou vrstvu. Z ní pak voda přitéká do vrtu jeho perforovanými částmi. Proto je nezbytný zkušený hydrogeolog, který vrt správně navrhne a jeho podobu případně upraví přímo v terénu podle poznatků získaných během vrtných prací.
Může větší počet nových studní nebo vrtů v jedné lokalitě negativně ovlivnit okolní zdroje?
Ano, zejména pokud stávající i nové studny odebírají podzemní vodu ze stejného hydrogeologického povodí. Proto je nutné zpracovat bilanci přírodních zdrojů podzemní vody. Ta by měla ukázat, zda je v daném území dlouhodobě dostatek vody pro všechny požadované odběry. Ostatně právě nedostatek místních zdrojů byl jedním z důvodů, proč se již v minulosti budovaly veřejné vodovody.
Ke každému projektu studny se proto přikládá vyjádření odborně způsobilého hydrogeologa. Ten provede pasportizaci okolních vodních zdrojů – studny obejde, změří jejich hloubku a úroveň hladiny a následně situaci vyhodnotí.
Důležitá je také kvalita vrtných prací. Vrt musí být správně utěsněn zejména v hloubkách, v nichž by mohl ovlivnit existující zdroje nebo přisávat kontaminovanou vodu z povrchu.
Rybníkáři v Česku začali kvůli suchu výlovy rybníků mnohem dříve než v jiné roky. Snaží se zachránit mladé ryby, aby kvůli nedostatku vody neuhynuly. Ve hře je celá letošní sezona, a otázkou je, zda vůbec budou na Vánoce kapři.
Bude na Vánoce kapr? Sucho ničí rybníkáře
Zprávy z firem
Jak velký problém dnes představuje povolování nových studní a odběrů podzemní vody?
Největším problémem bývá orientace ve složitém povolovacím procesu. Řízení trvá několik měsíců, někdy i déle než půl roku. Od podání žádosti na vodoprávní a stavební úřad mohou uplynout dva měsíce, než žadatel získá souhlas s realizací vrtných prací. U studní hlubších než 30 metrů jsou navíc potřeba další povolení od krajského a báňského úřadu.
Pokud už majitel studnu má, ale dosud ji neohlásil vodoprávnímu úřadu, měl by tak učinit dodatečně. To platí pro studny vybudované po roce 1955. Kdyby totiž chtěl někdo v dosahu jejího odběru vyvrtat nový zdroj, úřad ani hydrogeolog se o existující studni nemusejí dozvědět. Její vlastník by tak mohl uškodit sám sobě.
Co by měl majitel domu vědět předtím, než si objedná novou vrtanou studnu?
Především by si měl vybrat kvalitního hydrogeologa s odbornou způsobilostí a zkušeného vrtaře. Ještě před zahájením prací je nutné důkladně si přečíst smlouvu a písemně upravit podmínky vstupu na pozemek.
Hotové dílo by měl majitel převzít až po provedení čerpací zkoušky. Ta ukáže, jaké množství vody lze ze studny bezpečně a dlouhodobě odebírat.
Ideální je vybrat hydrogeologa na základě dobrých referencí, nejlépe takového, který zná místní geologické poměry a nepůsobí plošně po celé republice. Vyplatí se mu svěřit celou zakázku. Sám si pak může vybrat vrtaře, s nímž je zvyklý spolupracovat.
Hrozí, že v některých lokalitách už vlastní studna přestane být spolehlivým řešením?
Záleží na konkrétní lokalitě. Proto je vhodné obrátit se na hydrogeologa nebo specializovanou hydrogeologickou firmu a situaci s nimi konzultovat.
Obecně už příliš nedává smysl budovat mělké kopané studny. Jsou citlivější na povrchovou kontaminaci i sezónní sucho a v některých oblastech se jejich výstavba kvůli nedostatku vody vůbec nevyplatí.
Stavebníci by proto neměli trvat na vlastní studni za každou cenu. Pokud je v obci dostupný veřejný vodovod a nemovitost zároveň využívá dešťovou vodu zachycenou ze střechy, nemusí být vlastní studna vůbec nutná.
Jaký je podle vás největší omyl veřejnosti o podzemní vodě?
Jedním z omylů je představa, že většina vody ve veřejných vodovodech pochází z povrchových zdrojů. Ve skutečnosti se podzemní zdroje na výrobě pitné vody podílejí přibližně 40 procenty.
Dalším omylem je přesvědčení, že podzemní voda představuje bezednou zásobu, na kterou má vlastník pozemku automatické a neomezené právo. Podle vodního zákona však povrchové ani podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou ani součástí či příslušenstvím pozemku.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Sucho drtí české zemědělce. Co to udělá s cenami chleba a dalších potravin
Názory
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
