Stát zlevnil zámek po odsouzeném podnikateli. Bezdružice nabízí za 45 milionů
Stát se znovu pokouší prodat barokní zámek Bezdružice na Tachovsku, který připadl státu po odsouzeném podnikateli Jiřím Kubíčkovi. Rozsáhlý areál s téměř dvouhektarovým parkem, ubytovacími pokoji, restaurací a dalšími provozy nabízí tentokrát za minimálně 45 milionů korun, tedy výrazně méně než při prvních pokusech o prodej.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových znovu posílá do elektronické aukce zámek Bezdružice na Tachovsku. Minimální kupní cena činí 45 milionů korun. Ještě při prvních pokusech stát za areál požadoval 60 milionů korun, ani postupné zlevňování však zatím kupce nepřivedlo.
Do aukce nyní míří nejen samotný historický zámek, ale také rozsáhlé zázemí a přilehlý lesopark. Objekt stojí na náměstí Kryštofa Haranta v Bezdružicích a patří k nejvýraznějším historickým stavbám v regionu.
Rozsáhlý areál prošel několika rekonstrukcemi
Zámek prošel mezi lety 1999 a 2004 rozsáhlou rekonstrukcí, po níž byl znovu otevřen veřejnosti. Další výrazné úpravy následovaly v roce 2014. Tehdy zde vznikly pokoje s vlastním sociálním zařízením, kuchyně pro restauraci a vinárnu a část objektu byla upravena pro návštěvnický provoz.
Obnovena byla také zámecká kaple a v areálu vzniklo malé wellness centrum. Současná dispozice tak nabízí využití nejen jako historického objektu, ale i jako hotelového, gastronomického nebo rekreačního zařízení.
Samotný zámek je velmi rozsáhlý a kvůli poloze ve svažitém terénu také značně členitý. Tvoří jej Švamberské křídlo, střední křídlo, jižní křídlo a hradní křídlo. Vedle hlavního objektu jsou v areálu také další stavby, mimo jiné kuchyně, sociální zařízení, sklad, garáže, kotelna, skleník a trafostanice.
Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů. 
FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku
Reality
Téměř dva hektary parku
Součástí nabídky je také rozlehlý lesopark o výměře 17 331 metrů čtverečních. Rostou v něm vzrostlé jehličnaté i listnaté stromy a keře, park však v současnosti vyžaduje další údržbu. Pískové chodníky jsou místy prorostlé trávou a celý prostor působí spíše přírodním než reprezentativním dojmem.
Celý zámecký areál je oplocený a přístupný třemi branami. Zámek je zároveň veden jako kulturní památka. Památková ochrana se ale nevztahuje na všechny vedlejší stavby v areálu, což může budoucímu majiteli poskytovat určitou volnost při jejich dalším využití.
Objekt je v současné době z větší části vyklizený a demontována byla téměř všechna svítidla. Některé movité věci, které v zámku zůstaly, navíc nejsou ve vlastnictví prodávajícího a nejsou součástí prodeje.
Levná koupě, drahé vlastnictví
Případ Bezdružic ukazuje širší problém prodeje velkých historických nemovitostí. Na první pohled může být pořizovací cena podobného areálu překvapivě nízká, skutečný účet ale začíná až po převzetí klíčů. Kupující musí počítat s vysokými náklady na provoz, opravy, energie, obnovu parků i s omezeními vyplývajícími z památkové ochrany. U komerčního využití se k tomu přidává otázka, zda dokáže hotel, restaurace nebo wellness v dané lokalitě vytvořit dostatečné tržby na dlouhodobé financování celého areálu.
Že nejde jen o problém Bezdružic, ukazují i další státní historické nemovitosti. Letos například bez výsledku skončila aukce zámku Štiřín, za který stát požadoval minimálně 720 milionů korun. V minulosti stát opakovaně hledal kupce také pro pražský Palác Broadway nebo Hanácká kasárna v Olomouci.
U Bezdružic je navíc pozoruhodné, že ani výrazná sleva zatím nepomohla. Stát původně nabízel areál za 60 milionů korun, v únoru letošního roku už za 45 milionů. Přesto tehdy nikdo nesložil ani požadovanou čtyřmilionovou kauci a aukce byla automaticky zrušena. Nynější prosincové kolo proto ukáže, zda je problém skutečně v ceně, nebo spíš v ekonomice provozu tak rozsáhlé památky.
Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.
Rekonstrukce zámku se prodražila o pětinu. Bez akcí by se neuživil, říká hrabě Kinský
Reality
Zámek státu připadl po Jiřím Kubíčkovi
Zámek Bezdružice se do majetku státu dostal v souvislosti s trestní kauzou jeho někdejšího vlastníka Jiřího Kubíčka. Ten byl odsouzen za rozsáhlý podvod na investorech a soud mu uložil trest odnětí svobody. Podle dřívějších informací způsobil tisícům investorů škodu v řádu miliard korun. Právě v návaznosti na tuto kauzu připadl státu také areál bezdružického zámku.
Barokní zámek v Čechticích na Benešovsku hledá kupce. Za 33 milionů korun nabízí 24 hotelových pokojů, sály i vinárnu, v současnosti je ale mimo provoz. Nemovitost patří fondu Realita, který spravuje investiční společnost ATRIS ovládaná bratry Martinem a Václavem Klánovými, majiteli developerské skupiny Amadeus Real Estate stojící za proměnou pražského obchodního domu Máj.
Celý zámek za 33 milionů. Stojí jako dům v Praze, má 24 pokojů, ale žádné hosty
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
