„Paskvil“ nahrávající developerům. Senát odmítl spornou stavební novelu
Senát zamítl rozsáhlou novelu stavebního zákona, kterou řada senátorů označila za „paskvil“ nahrávající developerům a jdoucí proti zájmům obcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů naopak tvrdí, že změny zrychlí povolování staveb. Spor tím nekončí – Sněmovna může senátní veto už v září přehlasovat.
Senát dnes zamítl rozsáhlou spornou novelu stavebního zákona v souladu s postojem svých výborů. Podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předkladatelé z řad sněmovní koalice ANO, SPD a Motoristů si od změn naopak slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, stane se tak zřejmě na zářijové schůzi. Vládní tábor má dostatečnou sílu senátní veto přehlasovat.
Pokud koalice novelu prosadí i přes případné prezidentské veto, senátoři minimálně z klubů Starostů a ODS a TOP 09 se obrátí na Ústavní soud. Navrhnou mu podle Stanislava Balíka z druhé z těchto frakcí buď zrušení celé novely, nebo alespoň jejích částí. Proti sporné přípravě zákona podnět směřovat nebude, řekl novinářům Balík.
Novela především zavádí centralizovanou síť státních stavebních úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora poslance, aby senátní veto nepřehlasovali. Vláda by měla podle Senátu předložit celkovou stavební novelu řádnou legislativní cestou.
Zahrada nemusí sloužit jen k pěstování zeleniny nebo víkendovému odpočinku. Majitelé na ní často chtějí vybudovat pergolu, skleník, bazén, zahradní domek, někdy dokonce rodinný dům. Než se ale pustí do plánování, měli by vědět, že rozhodující není jen zápis v katastru nemovitostí. Klíčový je hlavně územní plán, skutečný účel stavby, velikost pozemku a pravidla nového stavebního zákona.
Bazén, pergola, nebo rodinný dům? Co si smíte postavit na zahradě
Reality
Horní komora novelu zamítla hlasy 55 ze 66 přítomných členů. Pro zamítnutí byli i Petr Vícha a Róbert Šlachta z klubu ANO. Senát ale nejprve hlasoval o návrhu na schválení předlohy, který vzešel z frakce ANO. Získal podporu deseti z 66 senátorů. Pro hlasovali jen senátoři z klubu ANO kromě Víchy a Šlachty, kteří byli proti.
Česko podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) nepotřebuje další debaty o tom, že je povolování staveb pomalé, složité a nepředvídatelné, je potřeba učinit konkrétní krok. „Rozhodujeme o tom, zda lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školám, školkám, domovům pro seniory a potřebné infrastruktuře a České republice k větší konkurenceschopnosti,“ hájila novelu Mrázová.
Několikahodinová debata, které vládla kritika
Debatě, jež se protáhla na asi 5,5 hodiny, dominovala kritika. „Je to politicky protlačovaný paskvil nahrávající jedné zájmové skupině,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Senátor STAN Ondřej Lochman prohlásil, že zákon psali na zakázku developeři. „Nezrychlujete výstavbu pro lidi. Vy tím především zrychlujete zisky developerů na úkor občanů,“ uvedl.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Michal Nosek: Trosky větrníku zmizí. Otázka, odkud vezmeme elektřinu, zůstane
Názory
Senátor Tomáš Třetina (TOP 09) mluvil v souvislosti s novelou o paralyzaci, bezpráví a systematické destrukci. Za klub ODS a TOP 09 konstatoval, že novela je špatně připravená a znamená privatizaci územního plánování či právní nejistotu, neřeší ani problémy spojené s digitalizací stavebního řízení. „Já mám strach, že se novým stavebním zákonem po pár desetiletích cesty na Západ přiblížíme mílovými kroky Balkánu,“ podotkl Martin Krsek z klubu SEN 21 a Piráti.
Pokud bude novela platit, senátoři ODS a TOP 09 se patrně obrátí na Ústavní soud. Přidat by se k nim mohli zástupci Starostů, podle nichž zákon obsahuje protiústavní prvky.
Mezi základní cíle jeho novelizované podoby patří podle předkladatelů vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají nově dostat právo vydávat své vlastní stavební předpisy. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.
Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 tisíc metrů čtverečních. Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat nelegální stavby, což se v Senátu rovněž stalo terčem kritiky.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.