Partneři projektu

Ostravský mrakodrap od Evy Jiřičné našel investora

Ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici v Ostravě na snímku z 27. března 2022. Budova by měla být přeměněna na bytový dům podle návrhu renomovaného architektonického studia AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera.
Profimedia
 ČTK

Přestavba mrakodrapu v centru Ostravy podle návrhu studia světoznámé architektky Evy Jiřičné dostala druhou šanci. Pro projekt se našel nový investor, jehož jméno zatím zůstává neveřejné.

Ostravští radní vybrali nového zájemce o koupi pozemků s takzvaným Ostravským mrakodrapem v Ostrčilově ulici v centru města. Návrh jeho rekonstrukce připravilo studio světoznámé architektky Evy Jiřičné. Investora přestavby město poprvé vybralo už předloni, ale předchozí zájemce o koupi nemovitostí nakonec nepodepsal příslušné smlouvy, a město tak loni na podzim začalo hledat nového.

Do soutěže se přihlásili dva zájemci, vítěz nabídl kupní cenu 55 milionů korun bez DPH. Souhlasil také s úhradou 6,48 milionu korun za postoupení dokumentace. Sdělila mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná. 

„Chceme zachránit třetí nejvyšší stavbu našeho města, proto jsme upřesnili a de facto zjednodušili některé procesní záležitosti záměru prodeje. Například již není v našich cílech zpětný odkup bytových jednotek a parkovacích stání,“ uvedl náměstek primátora Jiří Vávra (ANO).

Podívejte se na průřez tvorbou Evy Jiřičné:

Město ale stále trvá na základní podmínce, kterou je dodržení návrhu studia AI-DESIGN, který vznikl pod vedením Jiřičné a architekta Petra Vágnera. Návrh řešení věžového domu byl zpracován v letech 2020 až 2021. Dům zachovává a navrhuje jeho rekonstrukci a přístavbu. V objektu by mělo být až 76 nových bytů od jednopokojových až po byty mezonetového typu.

Při rekonstrukci by měla být zachována železobetonová konstrukce. Měl by mít zelenou fasádu včetně centrálního zavlažování, recepci nebo zelenou střechu na parkovacím domě.

Věžový dům o 22 podlažích je od roku 2013 kvůli technickým závadám prázdný. Mezi zásadní problémy patří například nefunkční opláštění objektu nebo nevyhovující bezpečnostní parametry, především protipožární a únikové trasy.

Po Nové radnici a Bolt Tower je budova třetí nejvyšší stavbou krajského města. Téma její rekonstrukce či případné demolice se řešilo opakovaně. Město se nakonec rozhodlo pro záchranu a rekonstrukci objektu, který by měl primárně sloužit k bydlení.

Dům má výšku 68 metrů a je jen několik minut chůze od budovy Nové radnice. Ostravský mrakodrap byl postaven v letech 1965 až 1968 jako součást sídliště Jindřiška. Výšková budova podle návrhu architekta Jana Slezáka byla původně zamýšlena jako obytný dům. K tomuto účelu ale byla využívána jen pár let a pak byla přestavěna na kancelářský objekt.

Parkovací dům pro Ostravu navrhl architekt David Kotek.

Ani Praha, ani Brno. Ostrava je městem, které přitahuje pozornost

Snad žádné tuzemské město neprošlo tak razantní proměnou jako Ostrava. Dávno už není městem uhlí a dolů. Z někdejšího průmyslového centra se během posledních 30 let stalo centrum té nejlepší architektury.

Přečíst článek

Architekt Václav Aulický

Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu

Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.

Přečíst článek

Čínská města jsou ohrožená hmotností budov

Zrádné mrakodrapy. Velká města se propadají

Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Top Tower

Černého mrakodrap s vrakem lodi získal stavební povolení. Stane se nejvyšší budovou v Česku

Přečíst článek