Bydlení jak za Dickense. Jak se žije v nájmech u Karla III. a prince Williama
Britská královská rodina si zakládá na ekologii a sociálním poslání. Jak ale říká biblické poslání, „po ovoci poznáte je“. V podnikání královských vévodství, která pronajímají půdu i bydlení, však výše zmíněné principy nejsou vždy patrné. Deník The Guardian například ukazuje, že život v královských nájmech je mnohdy pravým opakem života v paláci.
Britská královská rodina má kromě státních, ceremoniálních a charitativních funkcí i hospodářské zájmy. Své podnikání provozuje zejména prostřednictvím dvou starobylých panství – panovník je živ (mimo jiné) z výnosů Lancasterského vévodství a následník trůnu stojí v čele Cornwallského vévodství. Královská rodina má i další državy, například pozemky kolem zámku Sandringham v Norfolku.
Zmíněná vévodství mají různé aktivity, ale stále působí hlavně jako správci majetku. Vlastní zemědělské, komerční i rezidenční pozemky a nemovitosti. Farmářům pronajímají půdu i farmy, běžným lidem zase nabízejí bydlení. Podle dostupných informací má Lancasterské vévodství přes 300 jednotek pro nájemní bydlení.
Královská panství mají poměrně dobré PR. Prezentují se jako uvědomělí vlastníci, kterým leží na srdci místní komunity i ekologie. Princ William nedávno prezentoval své plány, jak jeho cornwalské panství využít k podpoře dostupného bydlení a tvrdil, že nejsou jen „tradičními landlordy“, ale že sledují i sociální hledisko.
Cornwallské vévodství je zdrojem peněz pro prince Williama a jeho rodinu. Je to dobře šlapající podnik, díky kterému je princ z Walesu jedním z největších vlastníků pozemků v zemi. Královská rodina se ale vedle toho snaží podporovat i sociální rozměr, který by měl v příštích letech posílit.
„Nejsme jen landlordi.“ Princ William chce své Cornwallské vévodství vést sociálněji
Politika
Karel III., když byl ještě následníkem trůnu, inicioval v Cornwallu řadu projektů založených na jeho idejích o harmonii, prosazoval ekologické zemědělství a dokonce experimentoval s novými komunitně provázanými městy jako Poundbury nebo Nansledaan. I na české obrazovky si našel cestu dokument „Doma v Cornwallu“.
Nejsme „tradiční landlordi“, ale podnikáme tak
V poslední době však stránky novin plní i negativní aspekty královského podnikání, které jejich tvrzení o sociálním zaměření nabourávají. Odpůrcům monarchie – a nejen jim – vadí, že i v jednadvacátém století využívají archaických práv. Vyšlo například najevo, že pokud někdo na území vévodství v Lancasteru zemře bez dědiců, nepřipadne jeho majetek státu jako obvykle, ale králi (psali jsme zde).
Investigace deníku The Guardian také minulý týden poukázala na to, jakým způsobem vévodství podnikají v rezidenčních pronájmech. Realita je na hony vzdálená královskému životu v palácích a honosných venkovských sídlech.
Karel III. udělá krok, který žádný britský monarcha v moderní historii neudělal. Zveřejní své daňové přiznání a Buckinghamský palác tvrdí, že jde o součást snahy otevřít královské finance veřejnosti.
Karel III. zveřejní daňové přiznání. Jako první britský monarcha v moderní historii
Money
Deník zjistil, že řada pronájmů nesplňuje aktuální požadavky. V Anglii a Walesu je od roku 2020 po vlastnících požadováno, aby jejich nabízené nemovitosti měly minimálně energetický štítek E. Jak Cornwallské, tak i Lancasterské vévodství disponují poměrně velkým počtem domů, které tyto požadavky nesplňují. Nemusí jít rovnou o porušení zákona. Existuje totiž několik výjimek (či děr v zákoně?), kterých lze využít. Jednou z nich je to, že by přestavby, zateplení apod. byly drahé, tedy přesahující povinný zákonný limit pro investice ve výši 3 500 liber (asi 100 tisíc korun) na jedu nemovitost.
Vévodství se zde chovají právě jako komerční vlastníci, kterými podle vyjádření Williama nejsou. Zákon sice neporušují, ale není podivné, když ikona ekologického hnutí vydělává na hrubě neekologických pronájmech? Zvláště když jsou vévodství zisková a nemohou si stěžovat na nedostatek zdrojů pro rekonstrukce.
Mark Zuckerberg přidal do svého majetku další mimořádnou nemovitost. Zakladatel a šéf společnosti Meta koupil na jihovýchodě Irska novogotický zámek Strancally z první poloviny 19. století. Hodnota historického sídla se podle The Irish Times odhaduje na 20 až 30 milionů eur, tedy přibližně 482 až 724 milionů korun.
Zuckerberg koupil zámek v Irsku
Leaders
Nestěžujte si, jinak vás zkasírujeme
Nejde přitom jen o ekologii a veřejný obraz. Ne zrovna dobře se žije i nájemníkům. Řada domů totiž není izolovaná, tudíž je v nich v zimě zima a v létě příšerné horko. K tomu připočtěte jednovrstvá okna a absenci ústředního topení. Mnozí královští nájemníci spoléhají na elektrické přímotopy, značně neefektivní a neekologické, případně na klasická krbová kamna. Není divu, že organizace mluví o podmínkách jako „za Dickense“.
V takto zoufalých podmínkách nehodících se do moderní doby přitom žijí i senioři nebo lidé z ohrožených skupin. Jistý nedávno zemřelý devadesátník prý takto prožil desítky let, přičemž posledních dvacet let zřídka vycházel z domu. Další nájemník se deníku svěřil, že má strach, že jeho okna při otevírání vypadnou ze zdi.
Panství evidentně do rekonstrukcí nechtějí příliš investovat. A když si prý lidé na stav nemovitostí stěžují, vedení vévodství jim připomene, že neplatí velké nájmy a že jim je klidně zvýší. Nájemníci jsou tedy v patové situaci.
Když vévodství mluví o velkých projektech a sociálním poslání, nemělo by se nejdříve podívat na své dosavadní působení a postarat se o vlastní nájemníky? Blyštivé titulky v novinách to sice nejspíš nepřinese, ale mohou tak zlepšit život mnoha potřebných takřka ze dne na den. K tomu se možná zbaví negativních článků...
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.