Spojené státy poskytnou Ukrajině kazetovou munici, některé státy to kritizují

Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun), oznámil Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.

"Bylo to z mé strany skutečně těžké rozhodnutí, které jsem mimochodem konzultoval s partnery i našimi přáteli (v Kapitolu). Ukrajincům dochází munice," okomentoval oznámení prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru napsal, že balík vojenské pomoci Ukrajina velmi potřebovala a Bidenovi za něj poděkoval. "Rozšíření obranných schopností Ukrajiny nám dává nové možnosti, jak osvobodit naše teritorium a přiblížit se míru," napsal Zelenskyj. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech.

[[Twitter status: https://twitter.com/ZelenskyyUa/status/1677403525158928387]]

Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. USA se podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana dlouho zdráhaly tuto munici poskytnout kvůli rizikům, které mohou nevybuchlé nálože představovat pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu. Podíl nevybuchlých menších náloží v granátech z USA bude podle Sullivana méně než 2,5 procenta.

FOTOGALERIE: Volodymyr Zelenskyj v Praze aneb Jak vypadalo 16 hodin návštěvy

Leaders

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se téměř pět set dnů brání ruské invazi, se poprvé vypravil na návštěvu České republiky. Jednal s vrcholnými politiky v čele s prezidentem Petrem Pavlem, položil květiny na Národní třídě v Praze u památníku událostí 17. listopadu a po zhruba 16 hodinách pobytu odletěl na další návštěvu, tentokráte sousedního Slovenska. Jak vypadala jeho návštěva ve fotografiích? Podívejte se níže ve fotogalerii.

duk, ČTK

Přečíst článek

Právě kvůli hrozbám pro civilisty budí kazetová munici značnou kontroverzi. Více než 120 zemí včetně České republiky se v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tyto zbraně nebudou dále vyrábět, skladovat, přesouvat ani používat. Dohodu nicméně nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily.

Nesouhlas s dodávkou dříve vyjádřila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Uvítal ji naopak poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, podle něhož může mít "mimořádný psychický a emocionální dopad na už tak demoralizovaná ruská okupační uskupení". Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová uvedla, že by Ukrajině kazetová munice neměla být poslána. Rovněž britský premiér Rishi Sunak zdůraznil, že Británie je signatářem úmluvy, která zakazuje výrobu kazetové munice a odrazuje od jejího používání, proti kterému se vyslovila i OSN.

Ukrajina munici obdrží "v časovém rámci, který bude brát v potaz probíhající ukrajinskou protiofenzivu" sdělil agentuře Reuters nejmenovaný zástupce Pentagonu.