Rusové uklidili do vězení dalšího odpůrce režimu a války na Ukrajině
Moskevský soud odsoudil ke 2,5 roku vězení známého ochránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za válku proti Ukrajině. Odsouzen byl za opakovanou „diskreditaci armády“, uvedla média. Přímo ze soudní síně byl odveden do vězení.
Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Zatímco většina odpůrců ruského prezidenta Vladimira Putina byla uvězněna či emigrovala, Orlov odmítal odejít do exilu, protože pokládal za důležité, aby v samotném Rusku zněly kritické hlasy, napsala agentura AFP. „Ničeho nelituji,“ řekl před vynesením rozsudku.
„Předsedu Memorialu Orlova odsoudili za protiválečný článek, ve kterém označil putinský režim za fašistický. U soudu Orlov četl Proces Franze Kafky,“ poznamenal server Meduza.
Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil loni v říjnu pokutou ve výši 150 tisíc rublů (nyní kolem 38 tisíc korun). Předmětem obžaloby byl článek, ve kterém Orlov napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu.
Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, který podle úřední zprávy 16. února zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem, byl blízko propuštění v rámci výměny vězňů mezi Moskvou a Washingtonem. Uvedly to podle ruskojazyčného serveru BBC Navalného mluvčí Kira Jarmyšová a spolupracovnice Marija Pevčichová, podle které měly Spojené státy opozičníka a dva americké občany vyměnit za Vadima Krasikova. Ten si v Německu odpykává doživotí za vraždu.
Smrt místo svobody. Navalnyj měl být součástí výměny vězňů z USA
Politika
„Krvavá válka, rozpoutaná Putinovým režimem proti Ukrajině, je nejen masovým vražděním lidí, ničením infrastruktury, ekonomiky a kulturních objektů této nádherné země. Není to jen ničení základů mezinárodního práva. Je to i ta nejtěžší rána pro budoucnost Ruska. Země, která se před 30 lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal v článku, který původně vyšel ve francouzštině.
Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu jednoho z šéfů Memorialu navrhla tehdy prokuratura místo vězení udělení pokuty. Orlov označil rozsudek za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“. Prokuratura nicméně změnila postoj, odvolala se a v prosinci soud nařídil nový proces. Orlov před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že ho pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů.
V závěrečném vystoupení při nynějším procesu Orlov řekl, že soud začal právě v den, kdy Ruskem a světem otřásla zpráva, že ve vězení zahynul opoziční politik Alexej Navalnyj. „Jsou to všechno články jednoho řetězu: smrt, přesněji vražda Alexeje, soudní zúčtování s jinými kritiky režimu, včetně mne, zardousení svobody v zemi, vpád ruských vojsk na Ukrajinu,“ prohlásil.
„Žádný zločin jsem nespáchal. Soudí mě za novinový článek, ve kterém jsem režim v Rusku označil za totalitní a fašistický. Článek jsem napsal před více než rokem. Některým známým se zdálo, že přeháním. Ale teď je naprosto zjevné, že jsem nijak nepřeháněl,“ prohlásil podle Meduzy.
Výroky slovenského premiéra Roberta Fica k Ukrajině se podle jeho českého protějšku Petra Fialy (ODS) nepochybně projeví na zítřejším jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny (V4) v Praze. Premiéry Slovenska, Polska a Maďarska pozval do Prahy na jednání V4. Schůzky v tomto formátu má za důležité pro hledání konsenzu v Evropě, i když, jak řekl, z jednání s Ficem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem nemá "největší radost".
Fico to přehnal. Jeho výroky ovlivní jednání Visegrádské čtyřky
Politika
Ustanovení o „diskreditaci“ a o „šíření lživých informací“, přijatá po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a hrozící až patnáctiletým vězením, mají umlčet veškerou kritiku války a ruského vedení, připomněla média.
Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. Je také jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady dosud neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, podotkla agentura AFP. Memorial proslul odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stal největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni získal Memorial společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír. Ruský soud nařídil v prosinci 2021 rozpuštění sdružení.
Orlov odsuzoval autoritářské excesy a porušování lidských práv již od vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979; do disentu se zapojil právě rozdáváním letáků proti invazi. Na konci 80. let se připojil k Memorialu, tehdy čerstvé organizaci věřící, že uchováním památky milionů obětí sovětského režimu se vyhne zopakování historie. V 90. letech Orlov působil jako pozorovatel během mnoha konfliktů v postsovětském prostoru. V roce 1995 byl ve skupině dobrovolných rukojmích při vyjednávání o propuštění téměř dvou tisícovek lidí zajatých čečenskými separatisty v nemocnici na jihozápadě Ruska. Znovu byl zajat spolu s novináři koncem roku 2007 ozbrojenci v hotelu v Nazrani v Ingušsku, sousedícím s Čečenskem. Ozbrojenci rukojmí, včetně Orlova, zbili a vyhrožovali jim popravou, než je zanechali bosé ve sněhu, připomněla AFP.
