Rusové představili dvě varianty podmínek zastavení bojů na Ukrajině

Rusko předložilo Ukrajině dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše ruská agentura Interfax.

Ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů, které v Istanbulu předala ruská delegace ukrajinským zástupcům, předpokládá uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území. Vyplývá to z textu memoranda, které zveřejnila agentura Interfax. Kyjev se zatím nevyjádřil. Moskva podobné požadavky vznášela už dříve, Ukrajina je dlouhodobě odmítala.

Dvanáct bodů

Zveřejněný ruský text ve své první části obsahuje 12 bodů, které Moskva označuje za „hlavní parametry konečného urovnání“ války na Ukrajině. První z nich žádá mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruské federace. Požaduje také stažení ukrajinských jednotek z těchto regionů. Rusko, které na Ukrajinu vpadlo 24. února 2022, části těchto území vojensky okupuje, Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014.

V dalších bodech Moskva požaduje neutralitu Ukrajiny, jinými slovy zákaz vstupu země do vojenských aliancí nebo zákaz jakékoliv vojenské činnosti třetích států na ukrajinském území. Napadená Ukrajina má o členství v NATO velký zájem, pokládá jej za záruku své budoucí bezpečnosti. Rusko dál požaduje také stanovení maximálního povoleného počtu vojáků v ukrajinské armádě či množství zbraní. Žádá potvrzení statusu Ukrajiny jako nejaderného státu. Dožaduje se zrušení všech protiruských sankcí nebo zřeknutí se nároků souvisejících se škodami způsobenými při „vojenských operacích“.

Ve druhé části memorandum zmiňuje ve dvou variantách podmínky pro příměří. Varianta první hovoří o zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Druhá varianta je označena jako „balíčkový návrh“, který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině nebo ukončení mobilizace.

V tureckém Istanbulu se dnes podruhé za poslední tři roky sešly přímo ukrajinská a ruská delegace, které se dohodly na výměně válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni, nebo mladší 25 let. Podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně. Na příměří se však ani za tohoto druhého kola přímých jednání nedomluvili. Ukrajina souhlasila s nedávným americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana dnes podle agentur zmiňovala jen možnost několikadenních přerušení bojů na některých úsecích fronty.

Aktualizováno

Americký zmocněnec: Nechceme Ukrajinu v NATO. Moskva se má čeho obávat

Politika

Podle agentury Reuters se Keith Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu.

ČTK

Přečíst článek

Merz: Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku

Politika

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné.

ČTK

Přečíst článek