
Rusové představili dvě varianty podmínek zastavení bojů na Ukrajině
PolitikaRusko předložilo Ukrajině dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše ruská agentura Interfax.
Rusko předložilo Ukrajině dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše ruská agentura Interfax.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
Rusové nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neodejdou z východoukrajinského Donbasu, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Uznávání principu územní celistvosti je v případě Ukrajiny podle něj jen teorií mezinárodního práva, případný mír bude drahý a Rusové vojensky vyhrávají.
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Ruští a čínští obchodní činitelé, kteří mají vazby na vlády obou zemí, vedli tajné rozhovory o plánech na vybudování tunelu spojujícího Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Napsal to americký list The Washington Post s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu. Moskva podle něj doufá, že tak vznikne dopravní trasa chráněná před útoky ze strany Ukrajiny, která chce Krym získat zpět.
Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX.
Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. S odvoláním na dva nejmenované představitele Pentagonu to uvedl deník The New York Times.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz podala ve Spojených státech žalobu na Rusko. Chce získat pět miliard dolarů (108,3 miliardy korun), které jí byly přiznány v Haagu jako odškodnění za ztracený majetek na Krymu. Firma o tom informovala na svém webu.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Soud v nizozemském Haagu v arbitráži nařídil Rusku zaplatit kompenzaci pět miliard dolarů (106 miliard korun) za to, že v roce 2014 na Krymu nezákonně vyvlastnilo majetek ukrajinské státní plynárenské firmy Naftogaz. NaTtwitteru to oznámil šéf ukrajinského podniku. Rusko uvedlo, že se musí s verdiktem nejprve seznámit.
Šéf ruské okupační správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov založil novou soukromou vojenskou společnost s názvem Konvoj. Její vznik oznámil Aksjonov tento měsíc. Ve velení Konvoje jsou bývalí spolupracovníci Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) vojenské společnosti, uvedl ruský investigativní portál Važnyje istorii.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Číst víceFrancozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.