Na anektovaném Krymu platí nouzový režim. Moskvou dosazené vedení mluví o ekonomických problémech, poloostrov ale podle BBC trápí nedostatek paliva, výpadky elektřiny a sílící ukrajinské útoky na infrastrukturu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje uznání ukrajinského Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem, za ruský, uvedl zpravodajský server Semafor. Bílý dům o tom podle něj uvažuje v souvislosti s mírovou dohodou, která by ukončila válku na Ukrajině, jež se už tři roky brání ruské agresi. Agentuře Reuters se nepodařilo tuto zprávu nezávisle ověřit a Bílý dům věc podle Semaforu odmítl komentovat.
Jediný způsob, jak obnovit svobodu a spravedlnost na Krymu a celé Ukrajině, je vyhrát válku, řekla ve svém projevu na parlamentním summitu Krymské platformy v Rize předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
Rusové nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neodejdou z východoukrajinského Donbasu, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Uznávání principu územní celistvosti je v případě Ukrajiny podle něj jen teorií mezinárodního práva, případný mír bude drahý a Rusové vojensky vyhrávají.
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Ruští a čínští obchodní činitelé, kteří mají vazby na vlády obou zemí, vedli tajné rozhovory o plánech na vybudování tunelu spojujícího Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Napsal to americký list The Washington Post s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu. Moskva podle něj doufá, že tak vznikne dopravní trasa chráněná před útoky ze strany Ukrajiny, která chce Krym získat zpět.
Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX.
Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. S odvoláním na dva nejmenované představitele Pentagonu to uvedl deník The New York Times.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz podala ve Spojených státech žalobu na Rusko. Chce získat pět miliard dolarů (108,3 miliardy korun), které jí byly přiznány v Haagu jako odškodnění za ztracený majetek na Krymu. Firma o tom informovala na svém webu.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
