Na anektovaném Krymu platí nouzový režim. Moskvou dosazené vedení mluví o ekonomických problémech, poloostrov ale podle BBC trápí nedostatek paliva, výpadky elektřiny a sílící ukrajinské útoky na infrastrukturu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje uznání ukrajinského Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem, za ruský, uvedl zpravodajský server Semafor. Bílý dům o tom podle něj uvažuje v souvislosti s mírovou dohodou, která by ukončila válku na Ukrajině, jež se už tři roky brání ruské agresi. Agentuře Reuters se nepodařilo tuto zprávu nezávisle ověřit a Bílý dům věc podle Semaforu odmítl komentovat.
Jediný způsob, jak obnovit svobodu a spravedlnost na Krymu a celé Ukrajině, je vyhrát válku, řekla ve svém projevu na parlamentním summitu Krymské platformy v Rize předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
Rusové nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neodejdou z východoukrajinského Donbasu, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Uznávání principu územní celistvosti je v případě Ukrajiny podle něj jen teorií mezinárodního práva, případný mír bude drahý a Rusové vojensky vyhrávají.
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Ruští a čínští obchodní činitelé, kteří mají vazby na vlády obou zemí, vedli tajné rozhovory o plánech na vybudování tunelu spojujícího Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Napsal to americký list The Washington Post s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu. Moskva podle něj doufá, že tak vznikne dopravní trasa chráněná před útoky ze strany Ukrajiny, která chce Krym získat zpět.
Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX.
Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. S odvoláním na dva nejmenované představitele Pentagonu to uvedl deník The New York Times.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz podala ve Spojených státech žalobu na Rusko. Chce získat pět miliard dolarů (108,3 miliardy korun), které jí byly přiznány v Haagu jako odškodnění za ztracený majetek na Krymu. Firma o tom informovala na svém webu.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Prezident 👨 Petr Pavel považuje za správné, že armáda zahájila průzkum lokality v šumavském národním parku, kde se našlo velké množství toxických látek. Na profesionální dlouhodobou sanaci v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku ale armáda nemá potřebou techniku ani výcvik, po vojácích by proto měla nastoupit specializovaná firma.
Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského 📉 klesl meziročně čistý zisk v 1. pololetí o více než polovinu z 2,2 miliardy eur (zhruba 53,2 miliardy korun) na 933 milionů eur (přibližně 22,7 miliardy korun). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků skupiny.
Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a 🚀 raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Dnes to v projevu v Sejmu řekl polský premiér Donald Tusk. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes oznámil, že v zemi slavnostně otevřel 🏭 továrnu na výrobu izraelských dronů, která přispěje k posílení srbské armády a podpoří vývoz zbraní. Vučić už v dubnu bez podrobností avizoval, že Srbsko plánuje vyrábět společně s Izraelem bojové bezpilotní letouny.
Slovenský premiér 👨 Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan podle prohlášení svého poradce Mehmeta Uçuma nalezl způsob, jak znovu kandidovat na prezidenta navzdory ústavnímu limitu mandátů. Uvádí to dnes agentura AFP. Podle Uçuma stačí, aby Erdogan rezignoval krátce před koncem mandátu a vyvolal předčasné prezidentské volby. K tomu ale potřebuje podporu poslanců i z opozičních řad.
Nadace Bakala Foundation podpoří darem ve výši jeden milion dolarů (asi 2️⃣1️⃣ milionů korun) příchod mezinárodně uznávaných vědců na České vysoké učení technické v Praze. Vznikne pozice ČVUT-Bakala Distinguished Chair pro mezinárodně uznávanou vědeckou osobnost, která vzejde z otevřeného výběrového řízení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
Hodnota veřejných zakázek loni meziročně 📈 vzrostla o 106 miliard korun na 1,1 bilionu korun a jejich podíl na HDP stoupl o 0,5 procentního bodu na téměř 13 procent, což bylo významně nad desetiletým průměrem. Celkem bylo zadáno 15 674 zakázek, o 364 více než v roce 2024. Vyplývá to z výroční zprávy o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2025.
Česko bude příští rok poprvé ve své historii předsedat 🏦 Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj na ministerské úrovni. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo zahraničí. Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995.