Merz: Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné.
„Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. „To ještě donedávna nedělala, až na výjimky. Teď už může,“ dodal.
Na počátku války, kterou zahájilo Ruskou svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, spojenci Kyjevu nedodávali zbraně dlouhého doletu, aby zabránili eskalaci napětí, připomněla agentura DPA. Británie a Francie už ale dříve dodaly Ukrajině střely SCALP/Storm Shadow o doletu 250 kilometrů. Ke zlomovým okamžikům války patřilo loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas bývalý americký prezident Joe Biden.
V Německu se už od samého počátku války vede diskuze o dodání střel s plochou dráhou letu Taurus s dosahem přes 500 kilometrů. Bývalý kancléř Olaf Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz naznačil, že by je Německo pod jeho vedením dodat mohlo. Moskva před tím Berlín varovala, Německo by se podle Kremlu takovým krokem stalo jednou z válčících stran. V dnešním rozhovoru se nicméně kancléř přímo o taurusech nezmínil.
Nová německá vláda před časem také uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Je tak otázkou, zda či kdy by se veřejnost o dodání taurusů Ukrajině dozvěděla.
Merz v rozhovoru se stanicí WDR rovněž řekl, že ruský prezident Vladimir Putin považuje dosavadní nabídky na jednání o míru na Ukrajině za projevy slabosti. Pokud Rusko nepřijme ani nabídku na jednání ve Vatikánu, bude podle Merze nutné připravit se na to, že „tato válka bude trvat déle, než bychom si přáli nebo než bychom si dokázali představit“.
Podle webu časopisu Der Spiegel by mohl ve středu za Merzem do Berlína dorazit na návštěvu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednat by mohli mimo jiné o dalším postupu ve snaze o jednání s Ruskem či o obsahu dalších protiruských sankcí.
Rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety napadla sousední zemi. „Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání. Je to docela nebezpečné,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších.
Trump šije do Putina za útoky na Ukrajině. Úplně se zbláznil, napsal na Truth Social
Politika
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Šéf NATO Rutte pochválil Čechy za podporu Ukrajině
Politika
