Americký prezident Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO, uvedl na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trumpa tvrdí, že ji Zelenskyj, kterého přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
Bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Uvedl to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při zahájení mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Veřejně dostupná data ukazují, že Rusko nejméně do roku 2020 nakupovalo vojenské vybavení ze zemí Evropské unie včetně České republiky, přestože unie v roce 2014 zavedla embargo na export zbraní a souvisejícího materiálu. Ve svém článku to napsal mezinárodní novinářský tým Investigate Europe (IE).
Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku, nebránil se proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti.
Ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,5 procenta, rodinných domů 🏠 o 9,1 procenta a pozemků o osm procent. S výjimkou pozemků nemovitosti zdražovaly pomalejším tempem než v roce 2025. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení.
Indičtí miliardáři skupují zahraniční firmy. Loni se objem zahraničních akvizic, které uskutečnilo 162 indických podniků, meziročně zvýšil o 3️⃣4️⃣ procent na více než 18 miliard dolarů (376 miliard korun). Uvedla to poradenská společnost Grant Thornton. Zpravodajský server BBC dnes napsal, že podniky k nákupům v zahraničí motivuje zpomalení domácího růstu.
Bývalý prezident Miloš Zeman ❌ neuspěl se stížností na to, jakým způsobem pražská Ústřední vojenská nemocnice v době jeho hospitalizace v říjnu 2021 nakládala s informacemi o jeho zdraví. Zemanův podnět po více než třech letech zamítl Úřad pro ochranu osobních údajů. Postup nemohl prověřit, protože nemocnice veškeré související dokumenty skartovala.
Německý průmysl v prvním čtvrtletí poprvé za téměř tři roky 📈 zvýšil tržby, počet zaměstnanců v odvětví se ale snížil. Propouštění se týkalo zejména automobilového sektoru a strojírenství, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Ta vychází z údajů spolkového statistického úřadu, informuje agentura DPA.
Ceny ropy dnes prudce 📉 klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům během své návštěvy v Dillí americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio. USA podle něj chtějí dát všechny šance diplomacii, než začnou zkoumat alternativní možnosti.
Mírových sil nasazených ve světě je 📉 nejméně za nejméně 25 let. Takzvaných modrých přileb a dalšího personálu zapojeného do misí bylo na konci prosince 78 633, což je o 49 procent méně než ještě před deseti lety. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
Válka mezi Spojenými státy a Izraelem proti Íránu dopadá kromě jiného na 🍵 čajový průmysl na Srí Lance, který ztrácí významné odběratele na Blízkém východě. To se promítá do ekonomiky ostrova i životů lidí pracujících na čajových plantážích, napsala agentura Reuters.
