Překotné rušení koncesionářských poplatků je krajně neobvyklé a nemá věcný důvod, tvrdí expertka
Spor o zrušení koncesionářských poplatků dál sílí. Mediální odbornice Marína Urbániková kritizuje rychlost, s jakou koalice ANO, SPD a Motoristů návrh prosazuje, a varuje, že financování České televize a Českého rozhlasu přímo ze státního rozpočtu může oslabit jejich politickou nezávislost. Za problematické považuje i to, že vláda podle ní změnu dostatečně věcně nezdůvodnila.
Překotné schvalování zrušení koncesionářských poplatků a převod financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet je podle mediální odbornice Maríny Urbánikové krajně neobvyklý a nemá věcný důvod. Reagovala tak na vyhrocené noční jednání Sněmovny, při němž koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila návrh v prvním čtení. Postup vládních stran podle Urbánikové působí jako snaha překrýt neúspěch v nedávných komunálních a senátních volbách a může zvýšit riziko politického tlaku na veřejnoprávní média.
„Tak závažná změna, jakou je zrušení poplatků a převedení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet, se neschvaluje narychlo, navíc v noci z pátku na sobotu,“ upozornila Urbániková, která působí na Masarykově univerzitě a Univerzitě Karlově. Podle ní navíc kvůli legislativním lhůtám nebude možné zákon schválit tak, aby začal platit od nového roku, a potřebné peníze zatím nejsou ani v připravovaném státním rozpočtu.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Konec koncesionářských poplatků je blíž. Sněmovna zažila dvacetihodinovou bitvu
Politika
Politici dostanou silnější páku, varuje expertka
Financování je podle Urbánikové vedle volby mediálních rad jedním z hlavních nástrojů, jimiž mohou politici ovlivňovat veřejnoprávní média. Přechod na státní rozpočet podle ní na základě zahraničních zkušeností přináší riziko snížení financování o deset až 15 procent a zároveň oslabení nezávislosti. Změny rozpočtových kapitol jsou navíc pro veřejnost méně viditelné než přímé zvyšování či snižování poplatků.
„Pokud budou média veřejné služby financována ze státního rozpočtu, změny budou mnohem méně viditelné, a proto politicky snadnější,“ uvedla. Politici podle ní zároveň získají větší motivaci peníze médiím krátit, protože je budou moci využít na jiné rozpočtové priority.
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Co čeká Francii dál? Nepokoje znervózňují trhy a další protesty se blíží
Trhy
ČT má přijít o miliardu, rozhlas o 400 milionů
Urbániková vládě vytýká také nedostatečné vysvětlení celé reformy. Argument, že koalice pouze plní volební program, podle ní není věcným zdůvodněním. Upozornila také, že zrušení poplatků slíbily pouze dvě ze tří stran současné koalice a že před volbami podle ní nebylo součástí těchto slibů výrazné snížení rozpočtů veřejnoprávních médií.
Podle návrhu má Česká televize příští rok dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Vedení ČT už návrh označilo do značné míry za likvidační. Český rozhlas by měl získat 2,065 miliardy korun, přibližně o 400 milionů méně.
