Odnož Islámského státu, která stojí za terorem na okraji Moskvy, chtěla útočit i ve Francii
Odnož teroristické organizace Islámský stát (IS), která se přihlásila k pátečnímu útoku u Moskvy, se v poslední době pokusila spáchat několik podobných akcí také ve Francii. Podle agentury AFP to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francie po pátečních událostech v Krasnogorsku u Moskvy, kde zemřelo nejméně 137 lidí, posílila bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň. Francouzský premiér Gabriel Attal dnes hovořil o zmaření dvou útoků od začátku roku. Kvůli zvýšenému ohrožení podle něj byl také více než zdvojnásoben počet vojáků v pohotovosti.
Spojené státy v pátek uvedly, že mají k dispozici zpravodajské informace, které potvrzují, že k útoku se hlásí Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Objevila se ve východním Afghánistánu koncem roku 2014 a rychle si získala pověst mimořádně brutálního uskupení, uvedla agentura Reuters.
Ruské úřady v souvislosti s útokem zadrželi 11 lidí, včetně čtyř přímo podezřelých z útoků, které v neděli soud obvinil z terorismu a uvalil na ně nejméně dvouměsíční vazbu. Ruský prezident Vladimir Putin dříve naznačil jejich spojení s Ukrajinou, Kyjev jakékoli zapojení důrazně popřel. Podle soudu pocházejí čtyři útočníci z Tádžikistánu.
Obětí přibývá. Tragický útok v Krasnogorsku u Moskvy si vyžádal 150 lidských životů, oznámil podle agentur ruský Vyšetřovací výbor, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 152 zraněných. Řada z nich je zraněna těžce. USA už dříve uvedly, že za útokem má stát Islámský stát (IS). Zatím se podařilo zadržet 11 lidí, včetně čtyř podezřelých.
Počet obětí překročil stovku. Útok na koncertní síň v Rusku šokuje svět
Zprávy z firem
Akutní nebezpečí
„Navrhli jsme ruským službám a našim partnerům v regionu zvýšenou spolupráci,” uvedl dnes také francouzský prezident Macron. Rusku rovněž vzkázal, že by bylo "cynické a kontraproduktivní" snažit se svalovat vinu na Ukrajinu pro něj samotné i pro bezpečnost jeho občanů. „K tomuto útoku se přihlásil Islámský stát a informace, které máme k dispozici my, naše (zpravodajské) služby i naši hlavní partneři, skutečně naznačují, že to byl subjekt IS, který tento útok vyvolal,” řekl Macron.
Francouzský protiteroristický program Vigipirate má tři stupně, přičemž nejvyšší stupeň je aktivován v případě útoku ve Francii či v zahraničí nebo v případě, že je hrozba útoku považována za bezprostřední. Spouští se tak výjimečná bezpečnostní opatření, například zesílené hlídky ozbrojených sil na veřejných místech, jako jsou nádraží, letiště a náboženská místa.
V rámci obdobného programu Sentinelle je ve Francii v pohotovosti 3000 vojáků. Kvůli nové hrozbě bude mít pohotovost dalších 4000 vojáků, připravených zajistit bezpečnost v rámci projektu Vigipirate, uvedl Attal při návštěvě pařížského nádraží Saint Lazare.
„Hrozba islamistického terorismu je reálná a silná,” uvedl Attal, podle něhož tato hrozba "nikdy nezeslábla". Francie kvůli tomu podle něj po celém území vynaloží "bezprecedentní prostředky". Francie letos podle premiéra zmařila dva pokusy o útok.
Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě? Do bojů je připraven vstoupit Írán
Politika
Varování i pro české turisty
Na začátku ledna policie zadržela člověka, který chtěl zaútočit na "židovské cíle" nebo na "LGBT diskotéku". Druhý plán ze začátku března skončil zatčením 62letého muže, který cílil na křesťanské náboženské stavby, sdělilo agentuře AFP francouzské ministerstvo vnitra. Od roku 2017 Francie podle premiéra Attala zabránila 45 plánům na útok a vyhostila 760 radikalizovaných cizinců.
České ministerstvo zahraničí po posílení bezpečnostních opatření ve Francii doporučuje zachovávat nejvyšší opatrnost a v podezřelých případech informovat tamní policii. Uvedlo to ve zprávě v cestovatelském systému Drozd.
Při páteční střelbě v koncertním sále ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy ozbrojenci zabili nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno. K útoku se opakovaně přihlásil IS. Spojené státy před touto hrozbou Rusko varovaly, ale Putin varování veřejně odmítl jako pokus o zastrašování.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje pařížský zpravodaj stanice BBC.
Už žádná holubice míru, spíše válečný jestřáb. Co stojí za proměnou Emmanuela Macrona?
Politika
