Michal Nosek: Babiš a Okamura si zavřeli cestu k obstrukcím. V opozici jim může chybět
Andrej Babiš a Tomio Okamura prosadili pravidla, která výrazně omezí mnohahodinové sněmovní projevy. Tedy přesně ten nástroj, který jejich strany v opozici dovedly k dokonalosti. Novelu schválil také Senát a nyní čeká už jen na podpis prezidenta. Až se jednou politické role obrátí, mohou její dnešní tvůrci zjistit, že efektivní parlament vyhovuje především tomu, kdo v něm právě vládne.
Tomio Okamura dokázal při projednávání korespondenční volby řečnit deset hodin a 44 minut. Andrej Babiš při debatě o konsolidačním balíčku strávil u řečnického pultu šest hodin a osm minut.
Nešlo přitom o ojedinělé výkony. V minulém volebním období patřili oba politici k nejaktivnějším sněmovním řečníkům a jejich strany využívaly obstrukce jako jeden z hlavních nástrojů boje proti vládě Petra Fialy. Dlouhé projevy, opakované návrhy na změnu programu i procedurální manévry dokázaly jednání dolní komory protáhnout hluboko do noci.
Nyní stojí Babišovo ANO a Okamurova SPD na opačné straně barikády. Společně s Motoristy a opoziční ODS prosadily novelu jednacího řádu, která možnosti parlamentních blokád výrazně omezuje.
Senát otevřel cestu ke zpřísnění pravidel jednání Poslanecké sněmovny. Novelou, která omezuje délku některých vystoupení a rozšiřuje možnosti regulovat řečnickou dobu, se rozhodl nezabývat. Předloha tak nyní zamíří k podpisu prezidenta Petra Pavla.
Konec nekonečných projevů. Senát otevřel cestu omezení obstrukcí ve Sněmovně
Politika
Ve Sněmovně pro ni hlasovalo 110 ze 136 přítomných poslanců. Vedle vládních stran ji podpořila většina přítomných zákonodárců ODS a STAN a část Pirátů. Senát následně novelu schválil beze změn. Nyní míří k prezidentovi Petru Pavlovi, u něhož se komplikace neočekávají.
Změna tedy není pouze mocenským projektem Babišovy koalice. Opírá se o širší politickou shodu, že dosavadní fungování Sněmovny narazilo na své limity. To však nic nemění na hlavním paradoxu. Dva z nejvýraznějších představitelů českých obstrukcí pomohli uzákonit omezení postupu, který sami opakovaně využívali.
Konec mnohahodinových politických audioknih
Novela omezuje délku vystoupení při navrhování a změnách programu schůze. Řadoví poslanci budou mít při úvodním projednávání programu pět minut, později při jeho změnách dvě minuty. Držitelé přednostního práva dostanou v těchto případech třicet minut a možnost vystoupit pouze jednou.
Sněmovní většina bude moci stanovit řečnické limity také při projednávání jednotlivých návrhů. Omezení se může vztahovat i na předsedy poslaneckých klubů a další držitele přednostního práva, kteří dosud dokázali blokovat jednání celé hodiny. Výjimkou zůstanou ústavní činitelé, jimž možnost vystoupit zaručuje přímo Ústava, například členové vlády.
Původně zamýšlené omezení faktických poznámek z konečné verze vypadlo. Krátké reakce se ale budou muset týkat projednávané věci. Zmizela také výjimka, která měla před řečnickými limity chránit předsedu Sněmovny – tedy funkci, již nyní zastává právě Okamura.
Nová pravidla prodlouží rovněž prostor pro závěrečné schvalování zákonů. Ve středu bude třetí čtení možné až do 19 hodin, tedy o pět hodin déle než dosud. Zákony vrácené Senátem nebo prezidentem bude možné projednat také na mimořádné schůzi.
Obstrukce nezmizí, pouze zdraží
Novela obstrukce úplně neodstraní. Poslanci budou dál moci podávat procedurální návrhy, žádat přestávky poslaneckých klubů, střídat řečníky nebo využívat další parlamentní manévry. Z jedné jedenáctihodinové řeči se tak může stát série desítek kratších vystoupení.
Blokování ale bude organizačně složitější a politicky nákladnější. Už nebude stačit vyslat k pultíku jediného předsedu strany s připraveným stohem papírů a na většinu dne zastavit práci dolní komory. Opozice bude muset zapojit více poslanců, lépe koordinovat postup a přesvědčivěji vysvětlovat, proč je zdržování v konkrétním případě oprávněné.
Právě zde se ukáže skutečný význam novely. Zda odstraní nejkřiklavější excesy, nebo pouze přiměje opozici hledat nové skuliny v jednacím řádu.
Efektivnější parlament má ekonomickou hodnotu
Pro ekonomiku není fungování Sněmovny okrajovou otázkou. Firmy potřebují předvídatelné zákony, srozumitelné termíny a dostatek času na přípravu. Jestliže daňové, rozpočtové nebo regulatorní změny uvíznou v několikadenních obstrukcích a následně se schvalují pod časovým tlakem, roste nejistota i riziko legislativních chyb.
Největší slabinou změn jednacího řádu bývá pokušení přizpůsobit je aktuálnímu rozložení sil. Vláda vždy touží po rychlejším hlasování, opozice po co nejširších možnostech odporu. Po volbách si však mohou role vyměnit.
Právě proto je důležitá širší podpora novely. Účast ODS na jejím vzniku a hlasy dalších opozičních poslanců oslabují podezření, že jde pouze o účelový zásah Babišovy většiny. Nezaručují však, že každé budoucí použití nových pravomocí bude přiměřené.
Pokud se ANO nebo SPD někdy vrátí do opozice, rychle objeví odvrácenou stranu efektivního parlamentu. Třicetiminutový limit, který dnes pomůže jejich vládě, může jednou ukončovat jejich vlastní protesty. Procedura, jež nyní urychlí schvalování koaličních zákonů, může stejně snadno posloužit jejich politickým soupeřům.
