Maďarsko vymetá Orbánovu „mafii“. Nová vláda jede bez přestávky
Maďarské poslance nečekají žádné prázdniny. Musí totiž projednat jeden návrh zákona za druhým. Zběsilé tempo udává premiér Péter Magyar, který chce rozbít politický systém vybudovaný jeho předchůdcem Viktorem Orbánem, píše agentura AFP.
Dva měsíce po složení přísahy pracuje proevropský konzervativní premiér Péter Magyar na plné obrátky, aby dosáhl „změny režimu“, kterou Maďarům slíbil po svém drtivém vítězství v dubnových parlamentních volbách. Jeho kabinet ruší kontroverzní úřady, mění veřejnoprávní média a chystá zásah do ústavy. Zběsilé tempo však začíná znepokojovat i právníky a lidskoprávní organizace.
Šestnáct let Orbánovy vlády
Během šestnácti let u moci nacionalista Viktor Orbán přetvořil instituce středoevropské země s 9,5 milionu obyvatel a proměnil ji v „neliberální demokracii“. Ta posloužila jako ideologický vzor mimo jiné americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a francouzské političce Marine Le Penové.
Orbánovy útoky na nezávislost soudnictví, tisku a občanské svobody, zejména práva LGBT+ komunity, vyvolaly napětí ve vztazích s Evropskou unií. Ta Maďarsku zmrazila prostředky v hodnotě přibližně 16 miliard eur, tedy asi 388 miliard korun.
Kampaň vedená premiérem Magyarem, který se může opřít o pohodlnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu, má v první řadě rozmrazit tyto peníze. Země je nutně potřebuje k oživení stagnující ekonomiky.
Marine Le Penová se počtvrté chystá do boje o Elysejský palác. Tentokrát ale jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz, které soud nařídil elektronický náramek. Francii tak možná čeká kampaň, v níž nebude největší otázkou politický program, ale to, kam všude smí kandidátka bez souhlasu probační služby. Francie tak testuje, kolik politické absurdity ještě její republika unese.
Prezidentka pod dohledem probační služby? Francie posouvá hranice politické satiry
Názory
Protikorupční zákon a konec propagandy
Poslanci během několika týdnů schválili nový protikorupční zákon i normu, která ruší takzvaný Úřad pro ochranu suverenity, jenž postihoval kritiky režimu.
Parlament přijal také rozsáhlou reformu veřejnoprávních médií, která se za Orbánovy vlády proměnila v hlásnou troubu strany Fidesz. V úterý přestaly vysílat dva veřejnoprávní kanály a jejich provoz má být obnoven až po vzniku nového ředitelství zpravodajství.
„To jasně znamená konec Orbánovy politiky založené na zastrašování a propagandě,“ uvedla analytička Zsuzsanna Véghová z amerického think-tanku German Marshall Fund.
Operace Očistný oheň
Pětačtyřicetiletý premiér minulý měsíc ohlásil „operaci Očistný oheň“, která zahrnuje také přepracování ústavy. Cílem je zabránit tomu, aby se v budoucnu znovu opakovala podobná koncentrace moci jako za Orbánovy vlády.
Přijetí nové ústavy mají předcházet veřejné konzultace. Ještě předtím má parlament hlasovat o dvanáctibodovém ústavním dodatku, který obsahuje také ustanovení o odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka.
Fidesz návrh odsoudil jako pokus o nastolení „autokratického režimu“. Jde přitom o kritiku, která v minulosti často mířila právě proti Orbánovi.
Postup nové vlády však znepokojuje i některé právní experty a nevládní organizace. Amnesty International jej označila za „nepřijatelný“.
Uznávaný politolog Gábor Török na konci června na sociálních sítích varoval, že opakované změny ústavy vytvářejí nebezpečný precedent.
Orbánovo mediální zázemí, které mu roky pomáhalo držet moc, se po volební porážce rychle rozpadá. Proorbánskou skupinu Mediaworks čeká vlna výpovědí, zavírání titulů a zásadní oslabení vlivu.
To, co drželo Orbána u moci 16 let, se zhroutilo za dva měsíce. Jeho mediální impérium se rozpadá
Politika
Instituce potřebují víc než výměnu lidí
Spolupředsedkyně maďarské pobočky Helsinského výboru Márta Pardaviová nicméně tvrdí, že některé navrhované změny jsou skutečně naléhavé.
„Nejde jen o nahrazování jednotlivců. Samotné instituce je třeba posílit,“ uvedla.
Zpochybňuje však rychlost přijímání dalších návrhů. Kritizuje zejména plán omezit výkon poslaneckého mandátu na 12 let. Takové pravidlo by mnoha opozičním zákonodárcům zabránilo znovu kandidovat v roce 2030.
Maďarská veřejnoprávní televize M1 dočasně zastavila zpravodajství a divákům se omluvila za dlouholeté šíření lží. Nová vláda premiéra Pétera Magyara zahájila rozsáhlou přestavbu médií, která kritici za vlády Viktora Orbána označovali za propagandistickou mašinu. Z vedení už odcházejí první lidé.
Konec „továrny na lži“. Maďarská televize vypnula zpravodajství a omluvila se divákům
Politika
V migraci Magyar na Orbána navazuje
Navzdory radikálním ústavním reformám se Magyarova politika v některých otázkách od Orbánovy příliš neliší. Stejně jako jeho předchůdce odmítá společnou migrační politiku Evropské unie.
Výraznou aktivitu neprojevuje ani v oblasti práv LGBT+ lidí. Pochod hrdosti se sice v Budapešti letos v červnu mohl konat, zatímco loni byl zakázán, premiér však opakuje pouze to, že „každý má svobodu milovat, koho chce, a žít s kým chce“.
Jeho strana Tisza dosud nezrušila žádný ze zákonů namířených proti LGBT+ komunitě, které schválil Fidesz. Patří mezi ně i zákon z roku 2021 omezující přístup k LGBT+ obsahu v médiích a knihkupectvích. Soudní dvůr Evropské unie jej na konci dubna označil za normu odporující „samotné identitě“ EU.
Orbánovo mediální impérium se rozpadá
Maďarští voliči však Magyarovy kroky podle všeho schvalují a jeho strana Tisza v průzkumech vede. Posun veřejného mínění se zároveň překrývá s úpadkem proorbánovského mediálního impéria.
Několik soukromých médií vlastněných podnikateli napojenými na Fidesz v posledních týdnech přestalo vycházet nebo propustilo zaměstnance. Vyschl jim totiž příjem ze státní reklamy, na němž byla dlouhodobě závislá.
„Oligarchové už nejsou ochotni znovu investovat do své ‚kořisti‘ získané prostřednictvím veřejných zakázek, protože Orbán je tak oslabený, že nikdo neočekává jeho návrat k moci,“ míní analytik Gábor Polyák.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše plní své předvolební sliby a daří se jí držet nízko inflaci, ceny energií i pohonných hmot. Za klíčový úkol pro další měsíce označil premiér přípravu státního rozpočtu na rok 2027, ve kterém chce Česko poprvé splnit závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP.
Babiš bilancoval půl roku vlády. Chválí nízkou inflaci a levnější energie
Politika
