Trumpova obchodní válka zdraží Američanům i toaletní papír

Trumpova obchodní válka s Kanadou má nový terč: toaletní papír. Američanům, kteří ho spotřebovávají nejvíc na světě, zdraží.

Po vypuknutí otevřené obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou se jejich obyvatelům zřejmě brzy prodraží mimo jiné obyčejná návštěva toalety či vyčištění nosu. Po krachu jednání z minulého víkendu Ottawa v úterý oznámila reciproční cla za americké tarify na asi 700 druhů zboží z USA v hodnotě přibližně 20 miliard amerických dolarů (413 miliard korun). Mezi nejpostiženější sektory přitom patří papírové produkty, napsal server The Guardian.

Kanada chystá až padesátiprocentní clo

Kanada hodlá od 8. září zavést cla od 25 do 50 procent na americký toaletní papír a papírové kapesníky v odvetě za 50procentní clo uvalené na tytéž produkty ze strany Washingtonu. Ačkoli se toaletní papír a kapesníky běžně vyrábějí v USA, z hlediska surovin jsou výrobci silně závislí na Kanadě s jejími bohatými zásobami dřeva. Americká společnost Procter & Gamble loni varovala, že už kvůli tehdejším clům bude muset zvyšovat ceny.

Američané spotřebují 141 rolí ročně

Podle údajů Světové banky nicméně Spojené státy v roce 2024 dovezly z Kanady toaletní papír za 328 milionů dolarů. Kanada je tak zdaleka největším vývozcem tohoto produktu do USA. Spojené státy se navíc podílejí na celosvětové spotřebě papíru pro hygienické potřeby z více než 20 procent, přestože zde žijí pouze čtyři procenta světové populace, píše The Guardian.

Průměrný Američan pak spotřebuje 141 rolí toaletního papíru ročně, což z USA v tomto ohledu činí světovou jedničku - těsně před Němci, z nichž každý spotřebuje v průměru 134 rolí ročně.

Tažení proti „woke“ vynáší Trumpovi stamiliony

Politika

Trumpovo tažení proti „woke“ už není jen kulturní válkou. Má totiž i velmi konkrétní finanční efekt: miliony dolarů míří do americké státní kasy. Firmy raději platí za urovnání sporů, než aby se s ní pouštěly do dlouhých a nákladných soudních bitev. Například nyní Deloitte, přestože obvinění z pozitivní diskriminace odmítá, zaplatí. A ne málo, v přepočtu skoro půl miliardy korun.

ČTK

Přečíst článek