Zajímá nás
Loutková vláda, nová železná opona nebo rozdělená země. To jsou možné scénáře pro Ukrajinu
Válka na Ukrajině jednou pro vždy změní Evropu, píše server CNBC. A to i tehdy, kdy to dopadne nejlépe, jak může. Tedy, že Ukrajina se ubrání ruské převaze a nadále zůstane suverénním státem.
Ukrajincům se stále daří odolávat ruské invazi. Jejich rozhodnutí vzepřít se síle Putinovy armády je stále stejně silné, mnoho expertů ale přesto varuje před tím, že Ukrajinu nakonec síla ruských vojsk přemůže.
Ale to, co čeká Ukrajinu, není nic příjemného, ani v tom nejoptimističtějším scénáři – když Putin stáhne svá vojska a Ukrajina nadále zůstane suverénním státem. Ani tehdy se podle stratégů nenavrátí předválečné status quo Evropy.
Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell přestane kupovat ruskou ropu a zemní plyn. V Rusku uzavře své čerpací stanice a ukončí tam i veškeré další podnikatelské aktivity.
Shell se odstřihl od ruské ropy i plynu. Za poslední nákup se veřejně omluvil
Zprávy z firem
Zde jsou možné scénáře budoucího vývoje na Ukrajině, které načrtl server CNBC.
Loutková vláda dosazená Kremlem
Neustále měnící se povaha konfliktu, stejně jako nepředvídatelnost kroků, které vyvine Rusko i západní mocnosti, ztěžuje budoucí vývoj dokonale odhadnout. Jednou z možných variant je například to, že Putin, kterému se příčí snaha současného ukrajinského vedení vstoupit do NATO a EU, bude chtít do Kyjeva dosadit proruskou vládu a zabránit přiblížení Ukrajiny Západu.
Jakým způsobem a kdy dojde k dosazení prokremelské vládní garnitury do Kyjeva je zatím ve hvězdách. Poradenská společnost Eurasia Group odhaduje, že Rusko získá kontrolu nad východní Ukrajinou, a to až k Dněpru, během následujících tří měsíců. A během nich by podle Eurasia Group po vleklém obléhání měl Putin dobýt i Kyjev a dosadit do něj loutkovou vládu.
O tom, kdo by mohl vést loajální loutkovou vládu po vzoru Alexandru Lukašenka, se zatím spekuluje. Nejčastěji ale v této souvislosti padá jméno bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Dezinformační „válka“ pokračuje. Kreml šíří fake news nejenom v Rusku, ale i v zahraničí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová přirovnala počínání Moskvy k praktikám Sovětského režimu. Podívejte se na některé ze lží, které se šíří na sociálních sítích.
Kreml dál vede i hybridní válku. Na sociálních sítích šíří dezinformace kolem ukrajinské invaze
Politika
Západní část Ukrajiny u hranic s Polskem a Slovenskem bude přitom ovládat poloexilová vláda, podporovaná Západem. „Takové rozpolcení Ukrajiny pak vyvolá silnou uprchlickou vlnu, v níž se pět až deset milionů lidí bude chtít přemístit na západ,“ předpovídají experti.
Totální vymazání Ukrajiny
Další skupina expertů se shoduje na tom, že cílem Moskvy je totální ovládnutí Ukrajiny a masivní čistka ukrajinského obyvatelstva. K tomu by podle nich Putin mohly využít své pozice na východu země.
„Putinovým cílem je evidentně vymýtit ukrajinskou identitu a vytvořit z Ukrajiny vojenskou diktaturu pod nadvládou ruského impéria. Tato vize, ukrajinská noční můra, souvisí s Putinovými cíli, jež vzešly z dlouholetého nepřátelství vůči Ukrajině,“ dodal Taras Kuzio, výzkumný pracovník ze Společnosti Henryho Jacksona.
Ukrajinské povstání
Skupina odborníků kolem stratéga Tima Ashe ze společnosti BlueBay Asset Management předpokládá, že Rusko velmi pravděpodobně čeká vleklá, bolestivá a velmi nákladná okupace, protože Ukrajinci budou i nadále pokračovat v tvrdém odporu proti jakémukoliv Kremlem dosazeného režimu.
„Ukrajina má za sebou 30 let svobody a Ukrajinci si ji budou bránit dlouho a tvrdě, a to i po formálním ukončení současné války. Putinův pokus vrátit rok 1991 za brutálního potlačení ukrajinských snah o nezávislost, které by z něj a jeho loutkové vlády udělala zločince, je nereálný. Je rok 2022 ne rok 1945, 1956 nebo 1968, kdy sovětská vojska a NKVD mohla potlačit odpor všemi možnými prostředky,“ konstatoval Ash.
Rusko se stalo nejvíc sakcionovanou zemí na světě. Překonalo nejenom Írán a Severní Koreu, píše server agentury Bloomberg.
Putin za sebou nechal Írán i KLDR. Kvůli invazi na Ukrajinu se stal „finančním psancem“
Politika
A pokud k tomu dojde, konflikt vyčerpá moskevskou státní pokladnu a vyžádá si hodně mrtvých. Podle stratégů by tento konec naprosto kopíroval ruskou nepopulární a velmi nákladnou invazi do Afghánistánů v roce 1979. Deset let trvající konflikt si tehdy vyžádal životy 15 tisíc ruských vojáků.
A ač se zrovna takovéto ukončení současné invaze zdá pro Ukrajinu být pozitivní, není tomu tak. Došlo by totiž k jejímu zničení.
Nato vs. Rusko, tedy třetí světová válka nebo nová železná opona
Vojenská aliance NATO opakovaně odmítá přímo zasahovat do rusko-ukrajinské války. Pravděpodobně by to totiž vedlo k přímému vojenskému konfliktu s Moskvou, která varovala, že kdokoliv se vmísí do její „speciální vojenské akce“ na Ukrajině bude čelit „nedozírným následkům“.
V posledních týdnech nicméně NATO v pobaltských státech, Polsku nebo Rumunsko posiluje svoje posádky.
A pokud Rusko zvítězí, dojde podle analytiků ke spuštění nové železné opony a vytvoření dvou odlišných geopolitických celků, podobných těm ze studené války. Na jedné straně budou stát státy EU a NATO, na straně druhé Ukrajina a další země pod přímým vlivem Ruska jako je Bělorusko nebo Moldavsko.
„Svět se změnil, už není cesta zpět. Čeká nás velmi dlouhý boj, který nebude jen o Ukrajině. Jde pravděpodobně o největší výzvu, před níž Evropa od konce druhé světové války stojí,“ uvedl Michal Baranowski, ředitel varšavské pobočky German Marshall Fund.
Nejpravděpodobnější lokalitou pro obří základnu je Polsko, nelze však vyloučit ani Rumunsko kvůli jeho poloze u Černého moře. „Je zjevně na čase opustit bezpečí dosavadních základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ píše pro agenturu Bloomberg bývalý admirál amerického námořnictva James Stavridis, který mezi lety 2009 a 2013 byl vrchním velitelem spojeneckých sil NATO. 
Putin si vyrobil noční můru: NATO bude mít základny u jeho hranic, píše bývalý americký admirál Stavridis
Názory
Ian Bremmer, prezident Eurasia Group, varuje západní státy před chybami jako nasazení svých vojáků do bojů o Ukrajinu nebo zavedením bezletové zóny nad Ukrajinou. „Tyto kroky by jednoznačně vedly k přímé konfrontaci mezi NATO a ruskou armádou, čímž bychom riskovali třetí světovou válku,“ dodává Bremmer.
Aliance států NATO ale podle něj může využít jiné možnosti: poslat stíhačky a další moderní vojenské technologie, poskytovat cenné zpravodajské informace a samozřejmě přijmout ještě tvrdší ekonomické sankce.
Bremmer zároveň varuje, že Rusko dosavadní podporu Západu Ukrajině, vnímá jako ohrožení svých zájmů, a proto nebude váhat s uchýlením se k dalším razantnějším krokům. Putin může dál pokračovat v kybernetické válce, dezinformační kampani a třeba i k teroristickým útokům.
„Je velice nepravděpodobné, že by Rusko zahájilo přímé vojenské útoky na státy NATO, ale že podpoří teroristické útoky Čečenců, tak nereálné není,“ dodává Bremmer.
Happy End? Svobodná a demokratická Ukrajina
Nejlepším možným řešením pro Ukrajinu by samozřejmě bylo okamžité stažení ruských vojsk. „Nejlepším možným scénářem pro Ukrajinu je rovněž posílení ukrajinské armády vojenskou silou NATO, což by pomohlo zastavit tažení Moskvy,“ podotýkají analytici ze Scowcroft Center.
Pak by bylo možné vzepřít se Putinově snaze svrhnou t současnou ukrajinskou vládu a vyměnit ji za prokremelské vedení. Nicméně i tento výsledek je spojen s mnoha riziky.
Londongrad či Moskva nad Temží, to jsou přezdívky, které si britská metropole vysloužila pro svou otevřenou náruč vůči ruskému kapitálu. Tomu je, zdá se, po třiceti letech konec. Londongrad padl, píše Bloomberg. Ač se z něj ale vypaří ruské bohatství, petrodolary odjinud tam stejně potečou proudem.
Ruští oligarchové možná mají v Londýně utrum, jiní boháči tam ale přijdou
Money
„I krátká válka zanechá na obou stranách konfliktu tisíce mrtvých a určitou hořkost. A přestože by Ukrajina nadále zůstala svobodnou a demokratickou zemí, nadále by musela čelit rozpínavým snahám nevyzpytatelného souseda,“ uzvařeli.
Ratingová agentura Moody's zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o další čtyři stupně. Ruský rating se tak dostal na úroveň Ca, což je druhá nejhorší známka v ratingové škále Moody's. Agentura předpokládá, že opatření ruské centrální banky k omezení pohybu kapitálu pravděpodobně naruší splácení zahraničního dluhu Ruska.
Rusko má druhý nejhorší rating od Moody's. Rostou obavy, že nesplatí své dluhy
Money
Rusko stojí válka 25 miliard korun denně, spočítal profesor válečných studií. I při embargu na ropu tak mohou válku financovat dlouhé měsíce, vždyť barel ropy teď prvně v historii stojí přes 3000 korun.
Rusko může válčit dlouhé měsíce. Pomáhá mu drahá ropa
Názory
