Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dostálová: Do Bruselu je třeba vrátit selský rozum

Dostálová: Do Bruselu je třeba vrátit selský rozum
Profimedia
Komerční spolupráce

Občané se mají motivovat, ne regulovat. Chceme být v Evropském parlamentu bohatou nevěstou, protože tak budeme silnou stranou v konkrétní frakci a můžeme dosáhnout na výbory s dopadem na zájmy České republiky, říká bývalá ministryně pro místní rozvoj, poslankyně, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a jednička na kandidátce hnutí ANO, nestranička Klára Dostálová.

Reklama

Máte za sebou dvě funkční období ve funkci náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, načež jste se stala sama ministryní. Byla jste zastupitelka, poslankyně, nyní jste místopředsedkyně sněmovny. A vedete kandidátku ANO. Berete Evropský parlament jako další výzvu, jako příští stupeň ve vaší kariéře?

Já jsem si pravdu tu cestičku vyšlapala úplně odspoda. Začínala jsem jako auditorka na krajském úřadě, to bylo v době 2001, 2002, kdy se začaly řešit přístupové nástroje (do EU). To bylo něco nového úplně pro všechny, a mě to velmi zaujalo. Je to takový správný adrenalin, přicházet věcem na kloub. Následovalo první programovací období (pro čerpání evropských peněz, pozn. red.) 2004 až 2006. Já už jsem opravdu inventář evropských fondů, musíme si to říct natvrdo. V roce 2004 jsme založili s působností v Královéhradeckém kraji Centrum evropského projektování, jako příspěvkovou organizaci. V roce 2014 mě oslovila tehdejší ministryně Věra Jourová, my jsme se dobře znaly jako dvě regionalistky, s nabídkou, jestli bych nechtěla posílit její tým. Že potřebuje lidi z regionu. Dohodly jsme se velmi rychle. Přešla jsem na ministerstvo pro místní rozvoj jako náměstkyně, v roce 2017 jsem se stala jeho ministryní. Současně jsem byla poslankyní, teď jsem poslankyní a místopředsedkyní. No a když se na to podívám zpětně, jsou pro mě symbolické ty čtyřky. 2004 – Centrum evropského projektování. 2014 – ministerstvo pro místní rozvoj. 2024 – eurovolby. Tedy zase zásadní změna, a opět po deseti letech. A ještě nám vylosovali číslo 14. Numerologie zjevně funguje. Takže nemůžu říct, že bych spadla z oblaků. Skutečně jsem si tu dráhu prošlapala ode dna.

Jak je to se slučitelností funkcí, můžete po případném zvolení do EP pokračovat v domácí politice? Vy sama jste v roce 2016 zažila střet kvůli souběhu postů krajské zastupitelky a náměstkyně ministryně…

Reklama

Tehdy mě překvapilo, že ministři mohou být členy krajského zastupitelstva, kdežto náměstci nikoli. Je to dané služebním zákonem. Co se týká europoslankyně a poslankyně v ČR, tam je to taky neslučitelné. Stejně tak člen vlády nemůže být současně europoslancem, zatímco krajský zastupitel ano. Je to hodně o čase, kterého na nějaký souběh ani není dost. V Evropském parlamentu se funguje týden v Bruselu, kdy jsou výbory, týden ve Štrasburku na plénech, k tomu mini plenární zasedání. Asi by bylo nefér mít ještě ambice dělat nějakou regionální funkci. Samozřejmě můžu pomoci na kandidátce, abychom přilákali v kraji voliče, ale nemyslím si, že bych to zvládala časově.

Alexandr Vondra: Příští parlament určitě znovu otevře zákaz spalovacích motorů

Alexandr Vondra: Příští parlament určitě znovu otevře zákaz spalovacích motorů

Patří k nejvýraznějším českým tvářím v Evropském parlamentu a po prvním, jak on sám říká „překvapivým“ zvolení se bude Alexandr Vondra ucházet o české hlasy jako lídr kandidátky vládní koalice Spolu. A jako takový zcela jistě bude patřit k vůdčím postavám příštího parlamentu. „Hlavními tématy voleb bude bezpečnost a pak sociální a ekonomické dopady Green Dealu,“ myslí si místopředseda ODS. Co považuje za své hlavní úspěchy na evropské půdě? A jak může Evropa uspět v sílící globální konkurenci?

Přečíst článek

Jakou máte představu o začlenění do europarlamentních výborů? Máte jasno, nebo počkáte s úvahami, až bude po volbách?

Představu mám už teď. Pro nás je zcela zásadní, abychom dosáhli na výbory, které budou mít velký dopad do zájmů České republiky. Určitě budeme chtít ENVI (Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, pozn. red.), kde se bude řešit Green Deal, a zajisté budeme chtít LIBE (Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci), který se zabývá migrací. Pak určitě budeme chtít IMCO (Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů), nebo REGIO. Tam to bude velmi zajímavé, protože podle posledních ekonomických dat se ještě nestaneme čistými plátci. To znamená, že dosáhneme na kohezní podporu nebo podporu z evropských fondů. Čili to programovací období 2028 až 2023 se nás bude ještě týkat. A tím i budget pro tento víceletý finanční rámec, který se v té souvislosti bude schvalovat. Chceme všechno, kde můžeme obhájit české zájmy.

 Green Deal označujete za "zelené šílenství“, vidíte problém v principu této strategie, nebo v jejích dílčích procedurách?

Je to zapotřebí pořád vysvětlovat. Green Deal je obecná deklarace o tom, že budeme snižovat dopady klimatických změn, snižovat emise v ovzduší a tak dále. Ale i tato obecná deklarace hovoří o tom, že to snižování, o pětapadesát procent, se netýká každé členské země, ale průměru EU. Stejně tak je tam psáno, že to nesmí narušit konkurenceschopnost Evropy a kvalitu života lidí. No, a není z toho splněno nic.

Je to kvůli tomu, jak se to vyvinulo. Zelená dohoda není jedna smlouva nebo deklarace, je to soubor přibližně zhruba padesáti nařízení. A právě balíček Fit for 55 byl významně připraven za českého předsednictví (v Radě EU). V něm jsou nejvíce problematické body, které se týkají průmyslu.

Samotný Green Deal má zhruba tři pilíře. První je ochrana přírody, to znamená zadržování vody v krajině, mokřady, výsadba nových stromů. To nikdo nerozporuje. Ale ty další dva se týkají průmyslu a zemědělství. U průmyslu už bohužel většina nařízení v podstatě vešla v platnost, a tam budeme muset rychle využít revizních klauzulí. A ty věci rušit, viz zákaz výroby aut se spalovacími motory. Přišlo se na to, že k těm nařízením nebyly dopadové studie – aby se vědělo, jaký bude dopad na fungování členských zemí, jejich průmyslu a tak dále. Mnozí vědci teď ty studie připravují. Když si vezmete třeba celý životní cyklus elektromobilu, od těžby lithia až po likvidaci baterie, tak se ukazuje, že to má daleko větší emisní stopu než celé auto se spalovacím motorem.

Martin Buchtík

Kdo vyhraje volby do Evropského parlamentu? Hnutí ANO, šanci má i Turek, říká šéf STEM Buchtík

Podle úplně posledního průzkumu společnosti STEM před volbami do Evropského parlamentu, které se konají 7. a 8. června, se v Česku stane vítězem hnutí ANO se ziskem 23,1 procenta. Těsně ho následuje koalice Spolu s 21,5 procenty. Rozdíly jsou mnohem menší než v průzkumech preferencí do sněmovny. Podle čerstvých dat STEM se do Bruselu nedostane černý kůň voleb Filip Turek. Pobere jen 4,7 procenta. Martin Buchtík, ředitel STEM však připouští, že vzdálenost od pěti procent, která pustí stranu do Evropského parlamentu, je tak malá, že se to Turkovi nakonec může podařit.

Přečíst článek

Má revize šanci na úspěch?

Do Bruselu nebo do Evropského parlamentu je nutné vrátit zdravý selský rozum. Nařízení se musí posuzovat podle toho, jaké to budou mít dopady. Pro nás je rovněž zcela zásadní zrušit nebo zásadním způsobem revidovat emisní povolenky pro domácnosti. To není cesta správným směrem. Občané se mají motivovat, nikoliv regulovat. Ta přeregulovanost Evropy je opravdu enormní. Určitě jsou na místě nástroje, aby lidé dobrovolně zateplovali, ale ne, že když do nějakého data nezateplí, čeká je pokuta.

Musíme se podívat na ty průmyslové věci, protože nám odchází podnikatelé do třetích zemí. Mohou za to i ceny energií, protože emisní povolenky se zvrhly. Je to vlastně bankovní nástroj, se kterým můžete spekulovat na trhu, navíc nekonkurenceschopný vůči USA nebo Číně. My si takto likvidujeme to úplně základní, co v Evropě máme, tedy strategický průmysl a strategické suroviny.

Zemědělce musím pochválit, že povstali ve správný čas. že zahnali Evropskou komisi do kouta. Tam ještě není schváleno nic, nařízení jsou zatím v šuplíku, a je tam daleko více možností, jak to revidovat nebo zrušit.

Jak se díváte na migrační pakt, revidovat, nebo vypracovat nový?

To je smutný příběh od začátku. Migrační pakt, jak byl připraven a schválen, je celý špatně. Má však odloženou splatnost o dva roky, což znamená, že nový Evropský parlament bude mít dva roky na to, aby vytloukl klín klínem. To znamená, aby rychle připravil legislativu, která znemožní vstup toho uprchlíka na evropskou pláž nebo na půdu unie. To znamená opravdovou ochranu vnějších hranic, efektivní návratovou politiku a spolupráci s třetími zeměmi tak, aby se azylové řízení odehrávalo mimo EU.

Pokud už řešíme migranta, který je v unii, je to velmi složité. Migrační pakt, připravený panem Rakušanem, je velké ohrožení bezpečnosti, protože je v něm třeba napsáno, že každý uprchlík má od EU zdarma veškeré právní služby. To znamená, že tito lidé budou dělat všechno pro to, aby tady mohli zůstat. Návratová politika v podstatě neexistuje. Člověk sem přijede bez dokladů, vylodí se na pašeráckých lodích – a migrační pakt obsahuje nařízení "Najdi mě a zachraň“. To znamená, že když jsou zachráněni na moři, tak mají přednostní právo na odbavení do EU.

Takové hrozné věci tam jsou, takže my musíme vytlouct klín klínem. Byla by tu ale cesta, kterou obsahuje právo veta.

Luděk Niedermayer, dosavadní poslanec za TOP 09 a STAN, trojka vládní kandidátky SPOLU

Niedermayer: Evropa se musí zaměřit na bezpečnost a hospodářskou transformaci

Rád bych pokračoval v práci v hospodářském a měnovém výboru, kde se řeší sice ne až tak známé, ale o to více důležité věci. A také bych si rád ponechal silné slovo ve skupině EPP, k němuž jsem se dopracoval, říká Luděk Niedermayer, dosavadní poslanec za TOP 09 a STAN, trojka vládní kandidátky SPOLU. Volební štáb ho nominoval do obou rozhovorů pro ČTK Connect, pro tento (natáčeno on-line) i předešlý dubnový, svou povahou bilanční.

Přečíst článek

V čem přesně by tato cesta spočívala?

Pod právem veta jsou v unii tři hlavní témata. Jsou to zahraniční politika, bezpečnost a daně neboli finanční věci. A podle mě kdyby povstali premiéři a prezidenti členských zemí a řekli si podívejte se, takhle to nejde. Že není možné, aby se migrační proud, který skutečně má velký dopad na bezpečnost jednotlivých zemí, schvaloval pouze na Radě EU. Mělo by to jít i přes Evropskou radu, kde zasedají prezidenti a premiéři. A kdyby se to dalo pod otázku bezpečnosti, tak by mohli použít právo veta. Ale museli by se na tom shodnout. Vidím trochu pozitivum. Vychází najevo, že asi 15 států má s tím zásadní problémy, a hledá se tudíž možnost přípravy nové legislativy, která by tu současnou eliminovala.

Jenže Evropský parlament navrhl právo veta zrušit, a i z domácí scény zaznívají pochvalné hlasy…

To nemůže říct nikdo svéprávný, kdo má rád Česko. Když se zbavíme práva veta, zbavíme se svojí suverenity, protože o všem se bude hlasovat kvalifikovanou většinou. A ruku na srdce, velké státy nás vždycky přehlasují, protože pro blokační menšinu (slouží jako pojistka proti velkým hráčům, podle Lisabonské smlouvy ale musí zastupovat hlas 35 procent obyvatel EU, pozn. red.). je nutné sehnat země, které dají dohromady asi sto padesát sedm milionů lidí. To znamená, že ani V4 by nestačila. Takže bychom se vydali všanc větším státům. A já nechci mít z Česka žádnou kolonii někoho. Vždy budu bojovat za suverenitu a za zájmy ČR, za zachování práv veta v NATO.

Můžeme tedy říci, že Klára Dostálová míří do Evropského parlamentu připravená a odhodlaná?

Brusel ani Štrasburk není pro mě neznámým prostředím, protože celou svou profesní dráhu jsem se věnovala evropským fondům. To znamená i častému kontaktu s bruselským prostředím. Vím, jaké kroky mohou následovat, jaké věci se po volbách mohou dít. Pro nás v hnutí ANO je strašně důležité být, jak se říká hezky česky, bohatou nevěstou. Protože potom budeme silnou stranou v konkrétní frakci a budeme mít ambice dosáhnout na výbory, které mohou mít dopad do zájmů České republiky.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová

Jourová: Že mají Češi v EU slabý hlas? To jsou jen mindráky, pojďme se na ně vykašlat

Češi za 20 let v Evropské unii pochopili, že EU není charita ani bankomat, ale organizace, kde platí jasná pravidla, práva a povinnosti. A ten, kdo to pochopí, se může výrazně podílet na rozhodování celého spolku, uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 se také změnila pověst země. K tomu podle Jourové výrazně přispělo české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, kdy se Češi ukázali jako schopní profesionálové.

Přečíst článek

Lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja

Kolaja: V EU se rozhoduje o naší budoucnosti, a je důležité u toho být

Pokud se nám nepodaří projít správnou cestou pro ekonomickou transformaci, která tak jako tak nastane, může to mít velmi zásadní dopady na kvalitu života lidí, na jejich životní úroveň, varuje europoslanec, kvestor Evropského parlamentu a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja.

Přečíst článek

Zdechovský: Migraci v EU je třeba dát nějaký řád

Máme-li prosperovat, musíme se o to snažit ve společenství států, které je nám blízké. A EU vyznává hodnoty, na něž Češi slyší. Ve svém třetím období chci říkat věci jasně. Když uvidím, že je něco blbost, servítky si brát nebudu, říká lídr KDU-ČSL a čtyřka vládního bloku SPOLU Tomáš Zdechovský.

Přečíst článek

Reklama

Související

Dalibor Martínek: Padre Babiš a jeho věrní. Na videu vidíme příští vládu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme