Cla zvýší riziko výpadků léků. Investice do farmacie v Evropě klesnou
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, může do budoucna omezit investice do nových výrobních kapacit farmaceutického průmyslu v Evropě a výhledově tím zvýšit i riziko výpadků některých léčiv pro evropské pacienty. Cla zasáhnou i české producenty, ceny léků v Evropě by se ale zvyšovat neměly. Uvedl to výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech připustila, že dohoda se bude vztahovat i na léčiva. "Shodli jsme se na tom, že i na dovoz farmaceutických produktů do Spojených států bude platit patnáctiprocentní clo," řekla podle The Guardian po nedělním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Uvedlo to ministerstvo s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
Dopad amerických cel. Dohoda zpomalí růst českého HDP o 0,2 bodu
Money
Vrubel upozornil, že zatím není známé plné znění dohody a není tak možné s jistotou potvrdit přesný rozsah dopadů na léčiva. Při zavedení cel podle něj lze očekávat zdražení evropských léčiv na americkém trhu. Řadu evropských dodavatelů tak mohou začít vytlačovat tamní výrobci, i když nebudou schopni pokrýt celou potřebu USA.
"Znevýhodnění evropských výrobců na trhu v USA může vést k přesunu investic mimo EU, tedy ke snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU, což je v rozporu se snahou EU o návrat výroby léků na evropský kontinent," popsal Vrubel.
Snížení konkurenceschopnosti a případné přesměrování výroby do jiných regionů světa pak podle něj navíc může výhledově zvýšit riziko výpadků pro evropské pacienty. "Dodavatelské řetězce budou pod dalším tlakem," podotkl.
Převedení dodávek léčiv původně určených pro USA na jiné trhy a do Evropy zároveň nemusí být podle asociace z regulatorních důvodů snadné. "Řada léků vyráběných v Evropě pro USA má pouze registraci pro použití ve Spojených státech a schválené pro Evropu nejsou. Získání potřebných povolení může trvat mnoho měsíců," uvedl Vrubel.
Cla zasáhnou i české farmaceutické firmy, které podle asociace do USA ročně exportují léčivé přípravky v hodnotě čtyř až pěti miliard korun. Český vývoz do Spojených států zahrnuje celkem sedm miliard kusů tablet, kapslí a dalších jednotek léčiv, například léky na snižování hladiny cholesterolu a krevního tlaku, antidepresiva, antiparkinsonika či sedativa, řekl Vrubel. Cla podle něj zasáhnou i účinné farmaceutické látky, jichž české firmy dováží do USA stovky kilogramů ročně.
Dohoda naopak nepočítá se zavedením recipročních cel na zboží dovážené z USA do EU. "To znamená, že v souvislosti s celní dohodou neočekáváme zvýšení cen ani změnu v dostupnosti léčiv pro pacienty v Evropě," dodal Vrubel.
Trvalo to jen necelé čtyři měsíce a nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA je upečená. Nakonec bude na evropské zboží uvaleno dodatečné 15procentní clo, což je sice o něco vyšší, než představuje základní americký tarif, ale také o hodně nižší, než jakými cly americký prezident Evropě vyhrožoval.
Stanislav Šulc: Patnáctiprocentní cla pro EU jsou nejlepší ze všech špatných variant
Názory
