Michal Nosek: Evropa tápe v klimatických dezinformacích. Macinka jednu povýšil na program

Téměř polovina obyvatel Evropské unie obtížně rozlišuje důvěryhodné klimatické informace od dezinformací na sociálních sítích. Nová zpráva připomíná, že nejde jen o problém ochrany životního prostředí, ale také o důvěru ve veřejné instituce. Česko nabízí výmluvný příklad. Jedná se o někdejší vyhlášení konce klimatické krize, které oznámil Petr Macinka. Pouhé politické gesto, ale řídit se jím může přijít draho.

Evropa má problém s klimatickými dezinformacemi. Podle aktuálního Eurobarometru považuje 49 procent obyvatel Evropské unie za obtížné rozlišit na sociálních sítích důvěryhodné informace o změně klimatu od dezinformací. Celkem 52 procent se navíc domnívá, že tradiční média v jejich zemi nevysvětlují změnu klimatu, její příčiny a dopady srozumitelně. Čísla připomíná nová zpráva Fóra pro informace a demokracii. Její varování přesahuje ekologickou debatu. Klimatické dezinformace prohlubují polarizaci a zasévají nedůvěru.

Průzkum neříká, že polovina Evropanů uvěřila každému nesmyslu o klimatu. Ukazuje však prostředí, ve kterém se jednoduchým politickým heslům může dařit lépe než složitému vysvětlování. Evropská komise proto spustila osvětovou kampaň, která má lidem pomáhat rozpoznávat manipulativní techniky. Potíž nastává, když informační zmatek nepřiživují pouze anonymní účty, ale také politici, jejichž slovům dodává váhu státní funkce. Český příklad není třeba hledat daleko.

Povolenky ETS 2 jsou definitivně schváleny. Zdraží benzín, naftu i plyn. A Babiš mlčí

Názory

Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.

Pavel Páral

Přečíst článek

Krize skončila. Ministr to oznámil

Petr Macinka při převzetí ministerstva životního prostředí v prosinci 2025 oznámil, že pomyslně dnešním dnem v České republice skončila klimatická krize. Tak rychlého výsledku nedosáhla žádná klimatická konference. Stačilo vyměnit ministra. Slovo „pomyslně“ sice ponechává únikovou cestu k vysvětlení, že šlo o nadsázku, politické sdělení je však zřejmé. Problém se nebude řešit, problém se odloží.

Právě v kontextu evropské debaty o dezinformacích stojí za to tento starší výrok připomenout jako ukázku toho, jak lze veřejnou debatu odvést od podstaty. Místo vysvětlení, která opatření jsou příliš drahá, která nefungují a čím je stát nahradí, přišlo slavnostní ukončení krize. Z ministerského pultíku tak zaznělo přesně to zjednodušení, které občanům orientaci neusnadňuje.

Právě tady již však motoristická politika naráží. Když premiér Andrej Babiš v září uvedl, že dostal dva tisíce e-mailů požadujících odebrání resortu Motoristům, Petr Macinka v Partii Terezie Tománkové spojil tento tlak s ekologickými organizacemi a sáhl po označeních „zelená mafie“ a „zelené lehkoživky“. Setrvání své strany na ministerstvu pak hájil koaliční smlouvou.

„Klimaflace“ je tady. Extrémní počasí zdražuje jídlo

Money

Extrémní počasí stále víc zasahuje do cen potravin. Nová analýza spojuje letošní zdražování řady komodit od kukuřice přes hovězí až po rajčata s vedry, suchem a přívalovými srážkami. Také česká stopa je výrazná: tuzemští pěstitelé zeleniny už do poloviny září vyčíslili přímé škody téměř na 700 milionů korun a letošní produkce může kvůli suchu klesnout zhruba o třetinu.

fry

Přečíst článek

Tabulku nákladů nahradil seznam nepřátel

Dokud byl pověřeným šéfem resortu právě Petr Macinka, nezůstalo pouze u slov. Macinka loni v prosinci oznámil sloučení sekce ochrany klimatu se sekcí ochrany životního prostředí s účinností od začátku roku 2026. Součástí reorganizace bylo zrušení sedmnácti systemizovaných míst a vytvoření šesti nových. Ve spojení s vyhlášeným koncem krize vzniká oprávněná otázka. Zefektivňuje se správa, nebo se nepohodlné téma uklízí z očí? Odpovědí mají být doložitelné výsledky.

Kritizovat emisní povolenky, dotace nebo konkrétní evropské regulace je legitimní a potřebné. Špatně nastavené opatření ale nevyvrací existenci problému, který mělo řešit. Drahá léčba není důkaz, že nemoc neexistuje. Právě zaměňování těchto dvou věcí dělá z debaty o nákladech a účinnosti kulturní válku. Místo srovnání variant dostává veřejnost soutěž o to, kdo komu přidělí urážlivější nálepku a tabulku nákladů nahrazuje seznam nepřátel.

Firmy investiční plán nesestaví

Pro ekonomiku je takový způsob debaty zvlášť mizernou službou. Domácnosti a firmy potřebují vědět, jaké podmínky stát nastaví, co bude podporovat a s jakými riziky počítá. Mají investovat do úspor? S jakými pravidly mají plánovat modernizaci výroby? Jaké priority má stát v energetice a ochraně krajiny? Heslo o konci klimatické krize neodpovídá ani na jednu z těchto otázek. Nabízí pouze krátké politické uspokojení z toho, že to někdo „natřel zeleným“.

Kdo chce hájit ekonomickou racionalitu, musí umět porovnat náklady opatření s náklady nečinnosti. Vyčíslit, co navrhuje zrušit, čím to nahradí a jaké důsledky jeho rozhodnutí přinese. Jinak je řeč o ochraně peněženek jen reklamní slogan. Náklady nezmizí tím, že je ministr odmítne zahrnout do své politické kampaně.

Evropská debata o klimatických dezinformacích tak má v Česku velmi praktický rozměr. Občané se mají učit rozpoznávat manipulaci, politici by si zase měli připomenout, že převzetím ministerstva nezískali pravomoc měnit skutečnost. Klimatickou krizi lze prohlášením ukončit stejně snadno jako rozpočtový deficit. Stačí přestat vyslovovat jeho jméno. Jenže účet tím nezmizí.