Reklama

Lukáš Kovanda: Zatímco Brusel vede plané řeči, Kreml vydělává. Rosněfť a Gazprom vyplatí rekordní dividendu

Gazprom
iStock
Lukáš Kovanda

Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.

Reklama

Představenstvo Rosněfti navrhuje za druhou polovinu loňského roku dividendu 23,63 rublu na akcii. Celoroční dividenda by tak odpovídala historicky rekordní částce 41,66 rublu na akcii. Největším akcionářem podniku je ruská vláda.

Rosněfť si může dovolit vyplatit historicky rekordní dividendu i proto, že letos čeká další zlepšení ziskovosti. Podle dat Bloombergu loni činil očištěný čistý zisk na akcii v přepočtu 1,26 dolaru. Letos by to podle odhadu téhož zdroje měly být hned 2,37 dolaru.

Gazprom

Brusel ustupuje Putinovi. Nad platbou za plyn v rublech zřejmě přivře oči

Evropská komise v těchto hodinách završuje svoji snahu vypracovat vodítko firmám a státům EU stran toho, jak mají platit za ruský plyn. Podle informací agentury Bloomberg vodítko precizuje takovým způsobem, že evropští odběratelé budou moci nadále nakupovat ruský plyn, aniž by přitom porušovali protiruské sankce. Ty EU zavedla v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Přečíst článek

Představenstvo Gazpromu navrhuje za rok 2021 dividendu 52,53 rublu na akcii. Pokud návrh schválí akcionáři, půjde o více než trojnásobnou dividendu oproti té dosud rekordní, za rok 2018. Akcie Gazpromu po oznámení návrhu dividendy minulý týden ve čtvrtek vylétly až o deset procent, na svoji nejvyšší úroveň od letošního 21. února, tedy od doby ještě před invazí Ruska na Ukrajinu a zaváděním souvisejících sankcí Západu.

Ruským energetickým podnikům svědčí nerozhodný postoj Bruselu a nejednota EU. Evropská komise totiž vychází vstříc Maďarsku a už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise o tomto víkendu rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.

Reklama

Ropovod Družba je hlavním zdrojem maďarského ropného dovozu. Podstatnou část ropy ním ale dováží také Česko.

V praxi by to tedy znamenalo, že by Česko těžilo ze zamítavého postoje maďarské vlády premiéra Orbána, který hrozí vetovat zmíněný šestý sankční balíček, pokud ten by embargoval ropu proudící Družbou. Fialova vláda by se tak za tu Orbánovu svým způsobem „schovala“. Platí totiž, že Česko nemá dostatečné záložní kapacity pro případ odstřižení dodávek Družbou. Muselo by kupříkladu dojednat navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede surovinu z italského Terstu přes Alpy do Bavorska, kde se na něj napojuje ropovod IKL, vedoucí surovinu do Česka.

Česko tak tím, že si Orbán „postavil hlavu“, získává více času, aby mohlo realizovat záložní řešení, například se podílet na investicích do dalších čerpadel ropovodu TAL tak, aby se zvýšila jeho kapacita.

Ropovod Družba

Fialova vláda si může oddechnout. Orbánův kabinet prosadil, že embargu EU nebude podléhat ropa z Družby

Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise v sobotu rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.

Přečíst článek

Jestliže nyní EU dává sankcionování ropy proudící Družbou „k ledu“, výrazně tím ovšem utlumí účinek šestého sankčního balíčku. V loňském roce Rusko Družbou přepravovalo do rafinérií členských zemí EU objem ropy odpovídající 720 tisícům barelů denně. Po moři, tedy tankery, dodávalo 1,57 milionu barelů.

Brusel sám se tak ocitl v pasti svých dřívějších siláckých gest a vlastní nejednoty zemí EU. Ilustruje to situace na trhu s plynem. Gazprom, resp. Kreml už od dodávek odřízl Polsko, Bulharsko a Finsko. Zřejmě přibyde Dánsko. Tamní energetická podnik Orsted totiž dle dnešního prohlášení odmítá za plyn platit Rusku v rublech, jak to žádá Kreml.

Přitom němečtí, italští, rakouští nebo maďarští odběratelé plynu už v rublech evidentně platí. Kremlu se tak daří v tomto kritickém čase rozbíjet jednotu EU. Neustálé řeči Bruselu, že EU zavede embargo na ruskou ropu, totiž udržují už měsíce trhy v napětí, které ropu zdražuje – a zvyšuje tak uskutečňovaný i vyhlížený zisk Rosněfti, ale zprostředkovaně i Gazpromu. Brusel ale, jak vidno opět i dnes, není s to hrozbu naplnit. Takže Putinův režim prodává svoji ropu za cenu navýšenou v důsledku hrozby EU, a to ovšem v nesníženém objemu, neboť hrozba zůstává nenaplněna.

Evropská komise tak strategicky selhává. Nereflektuje totiž základní pravidlo vyjednávání. To zní, že je třeba používat vždy jen takové hrozby a ultimáta, které jsme schopni naplnit, jestliže protistrana neustoupí. Pokud tedy EU hrozila embargem na ruskou ropu, měla jej umět naplnit, jinak jím „nešermovat“. Takhle je to fiasko. Fiasko, které navíc zvyšuje Kremlu zisky.

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde

Viktor Orbán a Vladimir Putin

Lukáš Kovanda: Maďaři dnes zablokovali uvalení embarga EU na dovoz ruské ropy

Maďarsko i po dnešku blokuje uvalení embarga EU na dovoz ruské ropy. Maďaři tak činí přesto, že si už dříve vyjednali výjimku spočívající v tom, že mají čas se od ruské ropy odříznout až do konce roku 2024. Stejnou výjimku má v EU už jen Slovensko. Česko by se muselo odříznout do června 2024. Ostatní země EU by to musely zvládnout už letos. Chorvatsko ovšem zvažuje, že o výjimku zažádá taktéž.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme